Výstava připomene krajinu Pelhřimovska a vezme do říše fantazie

Díváte se rádi na dominanty vysočiny nebo se rádi zasníte? Pak vás srdečně zveme na výstavu realistických a snových krajin hornocerekvického malíře a kováře Michala Pudila a Moniky Římalové. Součástí výstavy budou kovářské výrobky a pletená fantaskní zvířata, která zaujmou především děti.

Michal Pudil se věnuje tvorbě už od mala, postupně se zhlédl především v práci s kovy, která se podepsala i na jeho dosavadním povolání coby nástrojaře, kterému se vyučil. Druhou velkou láskou je historie, díky níž část svého života věnoval péči o památky. Obě tyto záliby posléze skloubil v objevování kovářského řemesla a uměleckému kovářství se věnuje dodnes. „Práce s kovem a jeho zpracování  různými  technologiemi, jako např. za tepla kováním anebo obráběním, mě dost naplňovala a potěšilo mě, že se mi povedlo touto technologií vyrobit hezký kovaný výrobek,“ popisuje Michal Pudil své začátky a motivaci do další práce. „V kovářské činnosti jsem se rok od roku zdokonaloval a zkoušel různé techniky a postupy, jaké se používaly za starých časů. Například technika kovářského svařovaní je jednu z nejsložitějších operací v kovářském řemesle, která už dnes upadá v zapomnění,“ dává nahlédnout do tajů svého řemesla kovář. Ve žhnoucí výhni posléze vznikají nejen růže, postavy či zvonky.

Autor však nezanevřel ani na ostatní umělecké činnosti, stále se věnuje především malbě temperou a kresbě tužkou, kterou mimo jiné vytváří i návrhy pro kovářské výrobky. „Vždycky jsem rád kreslil tužkou koně a přírodu, zátiší až v pozdějším věku. Když jsem byl v učení, začal jsem se zabývat olejomalbou a lákaly mě vytvářet různé umělecké věci z kovu a dřeva,“ popisuje postupný vývoj malíř a kovář v jedné osobě. V malbě se soustředí na realistické pojetí a o co nejvěrnější zachycení krajin, architektur či koní. Náměty jsou krajiny Vysočiny i cizích krajů, leckdy je možné shlédnout zachycení dominantních staveb Pelhřimovska, například Rynárecké brány, zámku Červené Řečice, Žirovnice a jiné.

Monika Římalová se v umělecké tvorbě shlédla už v dětství, kdy se zaujetím tvořila. Vystudovala proto Střední uměleckoprůmyslovou školu ve Světlé nad Sázavou se zaměřením na výtvarné zpracování keramiky a porcelánu. „Vždy mě bavilo malování, kreslení ale také tvoření z různých materiálů. Ráda háčkuji, ale také modeluji. A tak mě napadlo, proč tyto dva zájmy nespojit a vytvořit tak něco zajímavého,“ vypráví o své tvorbě mladá umělkyně. V jejích rukách vznikají fantaskní zvířata, která by mohla být snadno součástí pohádkového příběhu, jejich základem je přitom „obyčejné“ háčkování. V obdobném snovém charakteru vytváří i krajiny, prostředí zamyšlené, mlhavé, tajemné. „Při mé tvorbě mě inspiruje příroda a zvířata. Tvorba mi umožňuje únik z někdy nudné reality,“ svěřuje se autorka. Dává tak nahlédnout do zákulisí své tvorby a myšlenek stojících za vznikem děl.

Součástí výstavy bude dne 8. března komentovaná prohlídka za účasti obou autorů, která poskytne prostor nejen pro osobní setkání, ale také pro nahlédnutí pod pokličku jejich tvorby.

Anna Hamrlová, Galerie M