Výstava prací ZUŠ nabídne pestrou škálu výtvarných děl

Výtvarný obor Základní umělecké školy v Pelhřimově připravil říjnovou výstavu absolventských prací v Galerii M. Práce vznikaly pod vedením pedagožek VO, Hany Kašparové, Kateřiny Kučerové a Lindy Reisové.  V rozhovoru s první jmenovanou jsme zjistili, jak závěrečná díla vznikají i jaké úsilí pracím žáci věnují.

Co pro vás i pro žáky znamená tato absolventská výstava?
Myslím, že pro žáky je vždycky fajn, když mají zpětnou vazbu na svoji práci a k tomu nám slouží prezentace jejich prací na veřejných místech. Dosud jsme práce absolventů vystavovali na společných a souhrnných výstavách ve větších prostorech v pelhřimovském Muzeu, ale tam jsou teď na delší dobu motorky, takže jsme velmi rádi, že můžeme práce absolventů prezentovat v Galerii M.

Jaký vývoj jste u jednotlivých dětí během jejich studia zaznamenala?
Vývoj každého žáka a studenta je velmi individuální. Někdo se posouvá rychleji a je na sebe náročný, někdo bere výtvarnou činnost z větší míry jako relaxační a tak k ní také přistupuje. Obecně ale ve věku, ve kterém žáci absolvují I. cyklus, tedy 13-14 let, jsou zaměřeni na technicky precizní zachycení reality, figury, portrétu atd.

Jaká témata nebo techniky si žáci pro své závěrečné práce zvolili? Je některé téma nebo technika, na které byste ráda upozornila?
Žáci si volí náměty i techniky podle toho, co je jim blízké a v čem se cítí nejsilnější. Jejich škála je tedy velmi různorodá. Při výběru témat se jim snažíme pomoci, aby našli něco, co je pro ně osobní a co vystihuje jejich zájmy, povahu, aby mohli výtvarnou cestou předat nějaké sdělení. Někdy je to osobnější, někdy méně, ale vždy to trochu odráží jejich výtvarný typ.

Jak probíhal výběr děl na výstavu a jak dlouho díla vznikala?
Máme tu například celý jeden soubor fotodokumentací výtvarné akce, na které se podílelo 13 žákyň, a práce, které zpracovávaly několik měsíců, jim byly následně uznány jako absolventské. Studentky navrhovaly modely inspirované uměleckými hnutími 20. století a následně je realizovaly z různých materiálů a osobně pak předvedly na přehlídce při výročních koncertech ZUŠ. Další absolventské práce jsou různorodé náměty i technikami, ale jejich realizace opravdu většinou zabere mnoho měsíců. Musíte brát v úvahu, že žáci navštěvují ZUŠ jedno odpoledne v týdnu.

Máte nějakou vzpomínku na tyto žáky nebo moment, který vám při přípravě výstavy utkvěl v paměti?
Nejhezčími momenty jsou ty, když vidíte u studentů radost z tvorby, když je nějaké téma opravdu vtáhne. A potom momenty, kdy se bývalí absolventi ozvou, přijdou se do školy podívat a popovídat si. Je něco, co byste svým absolventům nebo návštěvníkům výstavy ráda vzkázala? Absolventům rozhodně to, aby pro ně tvoření bylo vždycky radostí, nebo terapií, způsobem, jak vyjádřit své nápady, emoce, prožitky. Aby se k tvorbě vraceli, i když nepůjdou cestou dalšího výtvarného vzdělávání. Také bych jim přála, aby si našli svou cestu k vnímání umění obecně, aby se jím nechali obohacovat. A to přeji zároveň i návštěvníkům výstavy, které tímto srdečně zvu na slavnostní vernisáž v pátek 3. října.

 Anna Hamrlová, Galerie M