Dnes je 24.06.2024

Svátek má Jan

ikonka pocasi 22°C - zataženo

Pelhřimov

V knihovně se putovalo za švestkovou vůní

V knihovně se putovalo za švestkovou vůní

Děti si užily. Noc s Andersenem, kterou Městská knihovna Pelhřimov uspořádala v pátek 31. března, se líbila. „Pro nás je to tradiční akce, v Pelhřimově ji knihovna pořádá zhruba dvě desítky let. Poslední roky jsme ji kvůli protikoronavirovým omezením ale museli vynechat,“ informuje vedoucí knihovny Iva Rajdlová. Vynucená přestávka si přece jen svou daň vybrala: „Noc s námi strávilo sedmnáct dětí. To bylo přece jen méně než v minulosti. Přičítám to tomu, že tradiční akce, která cílí na podporu dětského čtenářství, trochu zmizela z povědomí. Děti se nám na ni každoročně vracely, starší z nich často pomáhaly i s přípravou programu. Ty už odrostly, takže nějakou dobu potrvá, než se vše vrátí do obvyklých kolejí.“

Program v knihovně byl ale bohatý. Letošní Noc s Andersenem se tematicky inspirovala v knize Putování za švestkovou vůní aneb Pitrýsek neboli Strastiplné osudy pravého trpaslíka, kterou napsal Ludvík Aškenazy. Knížka plná poezie, vtipu a úsměvného humoru vypráví o dobrodružstvích trpaslíka Pitrýska, který se vypravil do světa hledat spřízněnou duši, spřátelil se s taxikářem Srdcem, stal se hercem, zamiloval se do princezny Pipiny, kraloval v africké říši Bambuti, byl přenesen čápem do Dánska, rozmlouval s Andersenem, prošel říší trpaslíků Koboldingem a nakonec zmizel po šťastném shledání s princeznou Pipinou někde u Boubína. Nové vydání knížky pro malé čtenáře vyšlo s obrázky oblíbené ilustrátorky Heleny Zmatlíkové. Veselá dobrodružství trpaslíka Pitrýska, který utekl od protivné husy z pohádkové knížky, znají malí čtenáři i z televizních Večerníčků.

V úvodu pátečního večera tak děti v dílničkách vyráběly skřítky Pitrýsky. Následovala šipkovaná v okolí knihovny, při níž plnily úkoly – dělaly dřepy, počítaly kolik je v součtu let všem účastníkům šipkované, zpívaly písničku, fotily fotografii, na níž se snažili všichni účastníci „odlepit“ nohy od povrchu zemského.

Soutěžení skončilo před cukrárnou Josefa Sankota. „Cukrárnu osvětlovaly jen malinké svíčky. Po zaťukání na dveře nás přivítal pan majitel, pohostil nás čajem a čerstvě napečenými buchtami,“ vypráví Iva Rajdlová a připojuje poděkování: „Na rozloučenou děti dostaly přepravku se šesti mazanci k sobotní snídani. Ráda bych na tomto místě panu Sankotovi ještě jednou poděkovala.“ Hlad při Noci s Andersenem rozhodně nebyl, zaměstnanci knihovny totiž pro děti připravili obložené housky. Ty měly tvar zvířátek, takže nejen chutnaly.

Po návratu do knihovny děti plnily soutěžní úkoly – vybíraly ingredience na vaření polévky, v hudebním oddělení stavěly tunel, skládaly puzzle a tak dále. Splněné úkoly je přibližovaly k nalezení pokladu. „V pozdním večeru se děti uložily ke spánku, před kterým došlo na společné čtení knih. Nikomu se ale moc spát nechtělo, zážitků bylo mnoho,“ přiznává Iva Rajdlová.