Třídit plasty má smysl. Nekončí pak na skládkách

Tři dvojky. Celkem 222 tun plastového odpadu svezli pracovníci technických služeb z Pelhřimova a jeho místních částí v uplynulém roce. Co se s tímto odpadem děje dál, když projede bránou areálu v Myslotínské ulici? A má smysl třídit? Na to se pokusí přinést odpověď následující řádky.

Předně je potřeba říci, že s odpadem se dál pracuje. Veškerý obsah žlutých kontejnerů případně nově i černých se žlutým víkem prochází třídící linkou. Jejím úkolem je ho rozdělit na jednotlivé komodity, aby bylo možné případné další využití. „Obsluha linky třídí na tyto komodity: PET čiré, PET modré, PET zelené a PET mix, fólie čiré 
a fólie barevné, směsný plast – obaly od drogerie, čistících prostředků, potravin (kečupy...), přepravky, plastové hračky, WC prkénka a polystyren a takzvaný výmět, kam patří zbytkové plastové obaly již dále nevyužitelné k recyklaci,“ zmínila rozdělení vzniklé tříděním Zdeňka Lišková, vedoucí odpadového hospodářství Technických služeb města Pelhřimov (TSmP).

Všechny tyto komodity s výjimkou polystyrenu jsou po vytřídění slisovány do balíků a tak jsou předány k dalšímu zpracování. Při vytvoření jedné dodávky, která zahrnuje zhruba 66 balíků dané komodity, je zjištěna nejlepší cena na trhu a následně jsou odpady, nyní vlastně již surovina, prodány. „Výjimkou je výmět, který předáváme k energetickému využití a jeho likvidace je zpoplatněna,“ doplnila. Polystyren je předáván ke zpracování volně ložený ve velkých pytlích – takzvané big bagy.

Z výše uvedených 222 tun v roce 2022 bylo takto k dalšímu zpracování prodáno 78 tun a 117 tun předáno k energetickému využití. „Zbylých dvacet sedm tun je, ač je to s podivem, takzvaný přirozený úbytek na třídící lince a při lisování, při kterém dochází díky velkému tlaku ke snižování objemu a vytlačování zbylých tekutin, které se dost často v obalech objevují. Dále těmito procesy dochází ke snižování vlhkosti daného odpadu a v neposlední řadě zbylý drobný plastový odpad, který nelze slisovat, končí ve směsném komunálním odpadu,“ vysvětlila.

Podle dlouhodobých zkušeností TSmP se ze svezených plastů dá pro další opětovné zpracování vytřídit třicet až třicet pět procent odpadů. „Ale musíme uvažovat, že téměř 88 % svezených plastů se odkloní od skládkování, 
a to je vynikající. Plasty se totiž v přírodě rozkládají několik desítek až stovek let a velmi negativně působí na životní prostředí. Proto třiďme odpady, smysl to má,“ apeluje Zdeňka Lišková.