Strach by neměl vést debatu o umělé inteligenci, říká Patrik Svoboda

Novým letošním držitelem Ceny města Pelhřimova se stal Patrik Svoboda, student třetího ročníku na místním gymnáziu. Ocenění získal díky svým znalostem v oboru IT, které úspěšně využívá na programátorských soutěžích 
s názvem hackathon. Zároveň pracuje na soukromých projektech, díky nimž se snaží zlepšovat lidem životy. „Právě pracuji na projektu, který se bude využívat v nemocnicích. Nyní se bude testovat 
v pražském IKEMu,“ prozradil.

K čemu se projekt vztahuje? 
Týká měření a zpracování určitých dat o pacientovi. Myslím si, že potenciálně by systém mohl být celosvětový, ale zatím se bude testovat pouze u nás. 

Jak jste se k němu dostal? 
Byl jsem osloven na jednom z hackathonů. Podobných nabídek jsem dostal už několik, ale mám před sebou ještě studium, takže si vždycky vybírám podle toho, co vedle školy zvládnu. Škola je pro mě v tuto chvíli priorita a práce na plný úvazek nepřijímám. 

Hackathonů se pořádá nepřeberné množství jak v různých zemích světa tak i u nás. Kterých jste se zúčastnil vy? 
Účastnil jsem se některých Ideathonů, které pořádá Kraj Vysočina. Jako další byl Průmkathon, který byl pořádaný 
na průmyslové škole v Pelhřimově. Dále jsem se zúčastnil některých hackatlonů v Praze. Například společnost CEEHACKS pořádala GreenHack nebo IDEA13. 

Jak hackathony probíhají? 
Na začátku jsme seznámeni s naší výzvou a parametry, které musíme dodržet. Poté máme několik hodin na to, abychom vymysleli řešení s tím, že ke konci dne si musíme být docela jistí, co vlastně budeme druhý den prezentovat. Připravíme si prezentaci a celý koncept představíme porotě, která nám následně klade otázky. 
Na základě toho vybere vítěze.  

Na jakých projektech jste v rámci hackathonů pracoval? 
Například na projektu chytré školy, kdy hlavní myšlenka byla, jak na základě různých dat optimalizovat vyhřívání a využití energií ve školách. To bylo loni na krajském Ideathonu. Letos jsme měli vyvinout platformu pro výuku za použití umělé inteligence. Další projekty byly například systém pro tvoření webových stránek. 
 
Jsou pro vás tyto soutěže přínosné? 
Určitě. Člověka to donutí se zamyslet nad nějakým tématem, kterému by třeba nevěnoval tolik času. Zároveň je to výzva v tom, že se musíme naučit prezentovat své myšlenky.

Máte ještě nějaké jiné způsoby, jak se dostáváte k projektům? 
Snažím se účastnit různých konverzací a komunit o technologiích. Většinou o tom co mě zajímá, ale občas i o tématech, kterým jsem se v minulosti nevěnoval, ale chtěl bych si o nich víc zjistit, abych měl větší přehled. Vyměňujeme si znalosti a tipy nebo se často bavíme o tom, co se ve světě technologií děje. Lidé sdílejí, co právě zkouší, na jakém pracují projektu a s čím potřebují pomoci. Často tedy získávám projekty takhle ze známosti. Na internetu je hodně takových komunit. 

Jaké platformy ke komunikaci využíváte? 
Hlavně Twitter, ale třeba i Mastodon nebo přes přímé chaty na Telegramu a podobně. 

Máte nějaké doporučení pro lidi, kteří by se o technologie chtěli zajímat? 
Hlavní je to zkusit. Nejjednodušší způsob, jak se o technologiích něco naučit, je začít postupně a zjišťovat si, co je potřeba. Samozřejmě pokud si člověk najde buď ve svém okolí někoho, kdo mu je ochotný pomoci nebo má na internetu kamarády, tak to může být hodně nápomocné, ale podstatné je, aby člověk sám chtěl.
 
Kdo z okolí pomáhal vám? 
Prvotní popostrčení do technologií bylo od mého strýce. Když jsem vyrůstal, tak se hodně věnoval IT. Takže od malička jsme si povídali o počítačích a postupně mě seznámil například i s 3D tiskem. Díky němu jsem se začal technologiím více věnovat.

Pomohla vám ve vašich znalostech i škola? 
Protože nechodím na technickou školou, ale na místní gymnázium, tak spíš ne. Valnou většinu jsem se musel naučit sám, ale třeba ve směru znalostí matematiky mi škola určitě pomohla.

Pokud se někdo zajímá o IT, je podle vás lepší jít rovnou na střední školu zaměřenou tím směrem? 
Já myslím, že určitě záleží, jestli ten člověk následně plánuje jít na vysokou školu a do jaké míry se to dokáže naučit. Já jít na vysokou plánuji, ale ještě si nejsem úplně jistý, na kterou školu a na který obor. 

Které obory vás zajímají nejvíce? 
Poslední dobou mě zajímá umělá inteligence. Zároveň si myslím, že obory jako třeba práce s daty nebo internet věcí se budou dále rozšiřovat, takže v nich taky vidím budoucnost.

V poslední době se o umělé inteligenci hovoří jako o potencionální hrozbě. Jaký je na to váš pohled? 
Myslím si, že hlavní „nebezpečí“ spočívá v tom, jak na to budou lidi reagovat a jak s tím budou pracovat. Třeba  v současnosti se řeší problém s umělou inteligencí ve školách a spousta učitelů se toho bojí. Určitě je to téma, které se bude dále řešit, ale nemyslím si, že by strach měl vést takovou debatu. Důležité bude zvážit jak na to.

Kde může umělá inteligence pomoci? 
Myslím si, že nám dokáže pomoci v hodně směrech, kterými ještě nepřemýšlíme. Zatím byla umělá inteligence v rozvoji a spousta věcí ještě nebyla možná. Například jsou společnosti, které se snaží pomocí umělé inteligence z rentgenu poznat, jestli člověk má nějaký nádor nebo rakovinu. Kdybychom to měli dělat starými způsoby, tak by to bylo o hodně složitější. Kvůli tomu si myslím, že ještě na spoustu podobných využití teprve přijdeme.
  
Se kterými jinými technologiemi rád pracujete? 
Snažím se zkoušet všechno možné. Baví mě robotika, takže jsem ve volném čase stavěl šachovnici, která byla motorizovaná a dokázala hrát sama. Zároveň tvořím webové stránky, hraji si různě s využitím umělé inteligence nebo tvořím aplikace pro telefony. Například jsem si vytvořil rychlejší a lepší aplikaci jako alternativu pro současný školní systém Bakaláři. Také jsem tvořil systém pro prodej a kontrolu lístků na akcích.

Už se vaše projekty v současné době využívají? 
Některé ano, například již zmíněná aplikace a systém kontroly lístků. Zároveň spoustu věcí si dělám jenom pro své využití, a protože mě to baví. 

I ve zbývajícím volném čase se věnujete spíše technickým záležitostem?
Převážně ano, protože k tomu mám nejblíž a vidím v tom potenciál. Myslím si, že bych se v tom mohl rozvíjet dál. Ačkoliv to spoustě lidem může přijít zvláštní, tak mám blízko i k tanci. Věnuji se mu již sedm let a tančím hlavně latinu. Navštěvuji místní taneční klub DanceArt.  

Máte v plánu zůstat v budoucnu v Pelhřimově? 
Nechávám si dveře otevřené všude. Pelhřimov je krásné město, ale IT není lokačně založený obor. Pokud by mi to někde mělo vyhovovat víc, tak to zvážím.

 

Iva Pacnerová, studentka Gymnázia Pelhřimov a spolupracovnice redakce Pelhřimovských novin