Rozpočet podporuje rozvoj i odpovědné hospodaření

Ve speciálním rozhovoru nám starosta města Ladislav Med poskytl vhled do fungování městského rozpočtu, vysvětlil, jak město využívá dotace, a prozradil, které velké investiční projekty či městské slavnosti nás v nadcházejícím období čekají. Hovořili jsme také o jeho plánech do budoucna, včetně úmyslu kandidovat 
na další období na post starosty. Projekty pro rozvoj města, péče o veřejný prostor a zapojení občanů do jeho života byly hlavními tématy našeho rozhovoru. 

Pane starosto, město nedávno schválilo rozpočet na letošní rok v rekordní výši přes miliardu korun. Jaké jsou jeho hlavní priority?
Rozpočet na rok 2026 je z hlediska objemu skutečně mimořádný a zároveň velmi ambiciózní. Počítáme s celkovými výdaji ve výši 1,039 miliardy korun, přičemž více než polovina této částky směřuje do kapitálových výdajů, tedy investic do rozvoje města. Příjmy jsou plánovány na úrovni zhruba 714 milionů korun, což znamená schodek kolem 325 milionů korun. Ten je ale krytý finančními rezervami z minulých let, které jsme vytvářeli právě proto, abychom mohli v obdobích intenzivního rozvoje investovat. Naší hlavní prioritou je především udržet tempo modernizace města, aniž bychom ohrozili jeho finanční stabilitu. Chceme pokračovat v rekonstrukcích komunikací, rozvoji technické infrastruktury, revitalizaci veřejných prostranství a podpoře bydlení. Důležité je také nezapomínat na běžný provoz města – tedy na údržbu majetku, služby pro občany nebo podporu kulturních a sportovních aktivit. Rozpočet je proto vždy hledáním rovnováhy mezi rozvojem a odpovědným hospodařením.

Rozpočet města je tedy vždy výsledkem mnoha kompromisů. Jak vlastně probíhá rozhodování o tom, které projekty dostanou přednost?
Rozhodování o investicích je poměrně složitý proces, který nelze redukovat jen na politické rozhodnutí. V letošním roce byly přidány finance na sport a sociální služby. V první fázi vznikají návrhy v jednotlivých organizacích města a odborech městského úřadu, které nejlépe znají aktuální potřeby v dané oblasti – ať už jde o správu majetku, sociální služby, sport, kulturu, školství nebo informační technologie. Tyto návrhy se následně detailně analyzují z hlediska finanční náročnosti, technické připravenosti i časové realizovatelnosti. Velmi důležitým kritériem je také dopad projektu na každodenní život obyvatel i chod úřadu. Někdy může mít relativně menší investice výrazný pozitivní efekt, zatímco velký projekt může být spíše strategický a jeho přínos se projeví až v delším horizontu. Následně se návrhy projednávají v radě města a poté v zastupitelstvu, kde probíhá politická diskuse a hledání konsensu. Výsledný rozpočet je tedy vždy kompromisem mezi různými prioritami, názory i možnostmi financování.

Do jaké míry při rozhodování hrají roli dotace ze státu nebo evropských fondů?
Dotace dnes představují zásadní nástroj rozvoje měst. Bez jejich využití by řada projektů musela být odložena o několik let nebo by se realizovala v menším rozsahu. Evropské i národní programy umožňují financovat například modernizaci škol, energetické úspory, stavby nebo revitalizace veřejných prostranství. 

Někteří kritici ale říkají, že města někdy realizují projekty hlavně proto, že na ně existuje dotace, a ne proto, že jsou nejpotřebnější. Jak se na to díváte vy?
Tento názor chápu a může být oprávněný. Snažíme se ale, aby každý projekt byl posuzován hlavně podle skutečného přínosu pro město – dotace má být impulsem, ne hlavním důvodem realizace. Pokud pouze urychlí již plánovaný a smysluplný projekt, dává její využití smysl. Projekty bez dlouhodobého významu zvažujeme velmi opatrně.

Jaké projekty budou podle vás v následujících letech pro město nejvýznamnější?
Strategicky klíčové jsou projekty zaměřené na technickou infrastrukturu a energetickou efektivitu. Ačkoli nejsou vždy na první pohled viditelné, mají zásadní vliv na dlouhodobé fungování města. Důležitou roli zároveň hrají i projekty zaměřené na úpravy veřejných prostranství a rozvoj sportovně-relaxačních aktivit, které přispívají ke zvyšování kvality života obyvatel.

Můžete zmínit konkrétní investiční akce, o kterých si myslíte, že mají pro Pelhřimov velký význam?
Mezi nejvýznamnější akce plánované na rok 2026 patří rozsáhlá rekonstrukce zimního stadionu a Sporthotelu, která má zásadně zvýšit úroveň sportovního zázemí, komfort návštěvníků i technickou úroveň celého areálu. Velmi důležitým projektem je také výstavba venkovního bazénu. Město tím reaguje na rostoucí poptávku obyvatel po kvalitních a bezpečných možnostech rekreace, zároveň chce zefektivnit provoz a dosáhnout vyšší energetické úspornosti. Neméně významná bude revitalizace Děkanské zahrady, jednoho z nejcennějších veřejných prostranství v historickém jádru Pelhřimova. Cílem je citlivá obnova, která vytvoří moderní 
a atraktivní prostor pro odpočinek i kulturní akce. Město dále počítá s rekonstrukcí ulice Požárnická včetně inženýrských sítí. Mezi klíčové investice patří také vybudování vodojemu ve Skrýšově, který zajišťuje zásobování Pelhřimova vodou z Křemešníka. V oblasti technické infrastruktury bude pokračovat druhá etapa odkanalizování místní části Skrýšov a připravuje se také odkanalizování místní části Strměchy.

Jaká je letos daň z nemovitosti a cena vody v Pelhřimově a jak město zajišťuje, aby to co nejméně zatížilo peněženky obyvatel?
Pro letošní rok jsme ponechali koeficient daně z nemovitosti na nejnižší možné úrovni „1“ a nepředpokládáme její navýšení ani v následujících letech. Město Pelhřimov v posledních letech výrazně investuje do obnovy a rozvoje vodohospodářského majetku, a díky odpovědnému přístupu k těmto investicím se nám letos dokonce podařilo snížit cenu vodného a stočného. Obyvatelé Pelhřimova tak v roce 2026 platí 88,63 Kč za kubík včetně DPH, což je nejnižší cena mezi většími městy na Vysočině a zároveň jedna z nejnižších v celé České republice.

Často se mluví také o dostupném bydlení. Jaké kroky město v této oblasti plánuje?
Bydlení je dnes jedním z největších témat nejen pro Pelhřimov, ale pro většinu měst v České republice. Ceny nemovitostí i nájmů rostou a mladé rodiny často hledají dostupné alternativy. Město proto postupně investuje do rekonstrukcí městského bytového fondu, aby nabídlo kvalitní a důstojné bydlení. Zároveň se snažíme vytvářet podmínky pro vznik nových bytových projektů. To znamená například přípravu území, budování infrastruktury nebo spolupráci se soukromými developery. Cílem je rozšířit nabídku bydlení, stabilizovat počet obyvatel a přilákat nové. Je to dlouhodobý proces, který vyžaduje promyšlené plánování i otevřenou komunikaci s veřejností.

Spolupráce s developery ale někdy vyvolává obavy obyvatel. Jak město zajišťuje, aby nové projekty byly v souladu se zájmy veřejnosti?
Každý větší projekt musí projít standardním schvalovacím procesem, který zahrnuje posouzení z hlediska územního plánování, dopravy, infrastruktury i dopadu na okolí. Naším cílem je najít rovnováhu mezi rozvojem města a ochranou kvality života. Nové projekty by měly přirozeně zapadat do prostředí a přinášet dlouhodobý užitek. 

Když se podíváme zpět na posledních několik let, která investice podle vás přinesla obyvatelům největší přínos?
Velmi pozitivně hodnotím například revitalizaci veřejných prostranství a modernizaci škol. Tyto projekty mají přímý dopad na každodenní život obyvatel a zároveň posilují jejich vztah k městu. Za zmínku stojí také revitalizace rybníka Stráž, která si získala velmi příznivé ohlasy, a to zejména s určitým časovým odstupem.

A existuje naopak projekt, který se nepovedl podle vašich představ?
Každý projekt s sebou přináší určité komplikace a ne vždy naplní všechna očekávání. Příkladem může být rekonstrukce ulice Družstevní, kde vysoutěžený zhotovitel neplnil své závazky v požadované kvalitě, což vedlo k řadě reklamací i negativních ohlasů a diskusí. Ukazuje se, že ani u veřejných zakázek nelze vždy zaručit bezchybné plnění, a to i přes doložené reference dodavatele. Tyto situace jsou sice nepříjemné, ale zároveň představují cennou zkušenost. Možnosti, jak výběr dodavatele ovlivnit, jsou navíc omezené povinností postupovat hospodárně a v souladu s pravidly zadávání veřejných zakázek. Zároveň se potvrzuje přínos zapojení místních firem, které mají k Pelhřimovu bližší vztah a přirozenou motivaci odvést kvalitní práci.

Jak mohou obyvatelé města sami ovlivnit rozhodování o investicích?
Zapojení veřejnosti je pro nás velmi důležité. Jedním z nástrojů je participativní rozpočet, kde mohou občané navrhovat vlastní projekty a hlasovat o nich. Velký význam mají také veřejná projednání, ankety nebo přímá komunikace se zastupiteli a podnikateli. Je pravda, že ne všechny návrhy lze realizovat – někdy už je projekt plánován v jiné podobě, jindy se jedná o pozemky, které město nevlastní. Přesto si velmi vážíme každého podnětu, protože ukazuje, co občany skutečně trápí nebo co by chtěli ve městě zlepšit.

Investičních projektů je skutečně celá řada. Ráda bych se ale zeptala i na společenskou oblast – plánuje město v letošním roce nějaké větší akce či oslavy? V loňském roce si totiž připomnělo 800 let od svého založení, což bylo velmi významné jubileum.
Oslavy 800 let byly pro Pelhřimov mimořádnou událostí. Ukázaly nejen bohatou historii města, ale také jeho současnou energii a potenciál do budoucna. Velmi nás potěšilo, jak pozitivně akci přijali obyvatelé i návštěvníci. Proto jsme se rozhodli v tradici pokračovat a letos připravujeme Slavnosti města Pelhřimova – 801 let, které se uskuteční 13. června na Masarykově náměstí. Věříme, že opět přinesou silné společné zážitky, posílí vztah lidí k městu a ukážou, že Pelhřimov je místem, kde se dobře žije i setkává.

Pelhřimov je zjevně vaší srdeční záležitostí a je za vámi vidět celá řada investičních plánů i realizovaných projektů. Letošní rok je navíc rokem volebním – plánujete znovu kandidovat na post starosty?
Ano, kandidaturu zvažuji a rád bych navázal na dosavadní práci, ale o tom rozhodnou volby a následně zastupitelstvo. Myslím, že máme dobře nastavené projekty i jasnou vizi dalšího rozvoje města, kterou bych chtěl dále rozvíjet a naplňovat. Zároveň je ale důležité zdůraznit, že jde o týmovou práci celého úřadu. Velké poděkování patří místostarostům Zdeňkovi Jarošovi a Karlu Kratochvílovi, stejně jako radním, zastupitelům, úředníkům a všem zřizovaným organizacím. Děkuji také obyvatelům města – jejich podněty, důvěra 
a aktivní přístup jsou pro další rozvoj města naprosto klíčové.

Andrea Unterfrancová