Naše výrobky jsou všude kolem, říká Aleš Valenta

Cenu města Pelhřimova za loňský rok obdržela firma CONTEG spol. s r. o. Její výrobky míří doslova do celého světa. Firma se podílela na projektech spojených s mistrovstvím světa ve fotbale i s datovým centrem pro centrálu NATO v Bruselu, její rozvaděče najdete také v pařížském Louvru. O prestižních zakázkách, proměnách výroby a hledání odborníků mluví v rozhovoru ředitel závodu Aleš Valenta.

Kdybych se zeptal běžného Pelhřimováka, nejspíš by firmu CONTEG znal podle jména. Nejsem si ale jistý, zda by dokázal říct, co vyrábíte. Můžete nám své výrobky přiblížit?
Vyrábíme především průmyslové a IT rozvaděče. Hodně se zaměřujeme na datová centra, ale naše výrobky najdete i podél dálnic. Když jedete kolem oranžové SOS stanice, její technické vybavení je v rozvaděči, který vyrábíme. Dodáváme rozvaděče také pro železnici. Kromě toho vyrábíme klimatizační jednotky pro datové sály, výdejní boxy a v menší míře i chlazené vitríny. Člověk si od nás většinou nic nekoupí domů, a možná proto přesně neví, co děláme. Naše výrobky nejsou moc vidět, ale jsou všude kolem nás.

To je široká nabídka. Kolik lidí pracuje v pelhřimovském závodě?
Necelých tři sta. Jsme ale součástí CONTEG Group, která zahrnuje více než dvacet společností a má přes sedm set zaměstnanců. Výrobní závody máme v Pelhřimově, Příbrami, Barceloně a nově také v Kroměříži.

Jak velká část vaší výroby míří do zahraničí?
Asi 80 procent. Jsme zastoupeni ve více než sedmdesáti zemích světa na třech kontinentech.

Je mezi zahraničními zakázkami některá, na kterou jste obzvlášť pyšný?
To se těžko vybírá, takových projektů je opravdu hodně. Podíleli jsme se třeba na mistrovství světa ve fotbale nebo na datovém centru pro centrálu NATO v Bruselu. Naše rozvaděče jsou v Louvru i v dubajském mrakodrapu. Pracujeme také na jednom z největších datových center v Egyptě. A pak máme projekty pro armádu, na které jsme hrdí, ale o těch bohužel nemůžeme veřejně mluvit.

Takové projekty vyžadují kvalifikované lidi. Najdete jich v Pelhřimově dost? A kolik máte mezi zaměstnanci místních?
Pelhřimováky tu máme a snažíme se jich zaměstnávat co nejvíc. Některé profese se ale shánějí těžko. Třeba CNC operátor je opravdu nedostatkové zboží. U nás to není člověk, kterému někdo nastaví ohraňovací nebo děrovací stroj a on pak jen mačká tlačítko. Musí umět sám provádět korekce. To samozřejmě naše nároky na kvalitu zaměstnanců zvyšuje.

Koho byste tedy rád přijal? Komu byste řekl: „Pojď pracovat k nám“?
Určitě strojařům, dobrým svářečům nebo brusičům. Protože je kvalifikovaných lidí nedostatek, řadu zaměstnanců si zaškolujeme sami. Nového člověka se ujme zkušenější kolega nebo technolog. Když má chuť pracovat a učit se, může se u nás spoustu věcí naučit.
U některých profesí ale odborné vzdělání potřebujete. Klimatizační jednotka se například skládá z více než sedmi set položek. Na její výrobu potřebujeme elektrikáře s příslušnou kvalifikací i lidi pro práci s potrubím.

A kdyby se k vám vrátil někdo, kdo tu pracoval před deseti lety… Změnila se výroba natolik, že by se musel všechno učit znovu?
To ne. Samotné skříně datových rozvaděčů zůstávají v zásadě stejné. Změnily se třeba druhy svárů, barvy nebo tloušťka materiálu, ale nejvíc se vyvíjí to, čím skříně osazujeme. Ve výrobě se také používají novější stroje a část svařování je robotická. Bývalý zaměstnanec by se s tím musel seznámit, znal by ale návaznosti ve výrobě. Do práce by se tak dostal rychleji než někdo úplně nový.

Jednou z nových technologií je umělá inteligence. Jak vám dnes pomáhá a kde ji chcete využít dál?
Dnes ji využíváme spíš v obchodě – při kalkulacích výrobků, sledování trhu a vyhledávání potenciálních zákazníků. Dalším krokem má být její využití ve výrobě. Chtěli bychom, aby nám pomáhala plánovat výrobu a počítat optimální výrobní dávky. Zapojíme ji také do našeho informačního systému. Představte si obchodníka, který jede za zákazníkem a zeptá se, jaká je obvyklá dodací lhůta, které objednávky jsou otevřené nebo zda má zákazník něco po splatnosti. Systém by mu měl tyto údaje připravit, aniž by je musel hledat v několika tabulkách.

Vývoj je rychlý. Dokážete odhadnout, jak bude váš závod vypadat za deset let?
To je strašně těžké. Ještě před dvěma nebo třemi lety bych neodhadl, kam se umělá inteligence dostane dnes. Nedostatek kvalifikovaných lidí nás vede k další automatizaci. Třeba jednou budeme mít v závodě humanoidní roboty, ale nechci tvrdit, že to tak za deset let bude. Skříně rozvaděčů budou pořád potřeba. Jaké technologie budou uvnitř, to dnes nevím.

Jistější je tedy poptávka po datových centrech?
Náš obor má v tomto směru výhodu. Ukázalo se to i za covidu. Když lidé zůstali doma a více využívali internet, rostla potřeba výpočetního výkonu. I my jsme pocítili propad a potýkali se s nemocností zaměstnanců, ale zakázky na datová centra pokračovaly.

S rostoucí poptávkou ale nejspíš přibývá i konkurence. Jak s ní držíte krok?
U samotných rozvaděčů není vývoj tak rychlý jako třeba u aut. Nové technologie ale sledujeme, zkoušíme jiné materiály i způsoby svařování. Zároveň rozšiřujeme oblasti, ve kterých působíme. Díky akvizicím, například společnosti Global Business, jsme se dostali i k zakázkám pro jaderné elektrárny a vysoké napětí.

Vraťme se do Pelhřimova. Co pro vás znamená ocenění od města?
Je to už naše druhé ocenění od Pelhřimova a velmi nás potěšilo. Přišlo navíc krátce poté, co jsme získali titul Firma roku. Doufám, že i díky těmto oceněním budou místní lidé lépe vědět, co děláme. Jak jsme se bavili na začátku, naše výrobky nejsou moc vidět a běžný člověk si je nekoupí. Kdybychom vyráběli třeba dveře, bylo 
by to jednodušší – ty můžete mít doma. Ocenění od města si opravdu vážíme. Jsem na něj pyšný.

Co by vám od města pomohlo, aby se vám v Pelhřimově dobře pracovalo a podnikalo i v dalších letech?
Hlavně podpora technického vzdělávání. Pelhřimov je město s mimořádně velkou koncentrací firem, které zpracovávají plech. Jsme tu my, Rimowa, Agrostroj, Kartáčovny a řada dalších. Taková koncentrace výroby se jen tak někde nevidí a potřeba zaměstnanců z technických oborů je tu obrovská.

 Kamil Vaněk