Dnes je 15.06.2024

Svátek má Vít

ikonka pocasi 17°C - oblačno

Pelhřimov

Měl jsem štěstí na učitele a díky tomu rád učím

Měl jsem štěstí na učitele a díky tomu rád učím

Studuje SPŠ SOU v oboru IT, letos maturuje a mimo jiné se stal držitelem Ceny města Pelhřimova. Petr Hurda cenu převzal za úspěchy v oblasti IT, kde se pravidelně účastní projektu Kraj pro bezpečný internet a je členem minitýmu IoT v projektu Kraje Vysočina IKAP. Zároveň se v loňském roce se umístil na druhém místě v krajském kole soutěže v anglickém jazyce. Své vědomosti by rád jednoho dne předával dál.

Na pódiu kulturního domu Máj jste se zmiňoval, že byste rád v budoucnu dělal lektora anglického jazyka nebo učil na střední škole angličtinu nebo informatiku. Máte k tomu vztah už od dětství?
Řekl bych, že docela ano. Jak jsem zmiňoval i na podiu, měl jsem skvělé učitele. Nikdy jsem nedokázal pochopit, že si někdo stěžuje, jak měl příšernou učitelku na základní škole a kvůli tomu se pak přestal učit, protože to bylo jedno, že mu stejně dávali špatné známky. Já jsem měl opravdu štěstí na učitele. To bude asi i jeden z těch důvodů, proč mě to baví. Pro mě je nejlepší pocit, když někomu něco vysvětluji a on to nechápe a ptá se třeba i na hloupé otázky. Když mu to pak vysvětlíte a vidíte na něm, jak to pochopí a je z toho nadšený, právě to mě na tom nejvíce baví. Často doučuji své kamarády, docela se v tom vyžívám. 

Angličtina a informatika. Který z těchto oborů je pro vás prioritní?
Na to neumím odpovědět, protože pro mě je to přesně padesát na padesát. Angličtina a informatika spolu hodně souvisejí. Většina programů je právě v angličtině. Takže pokud chcete být dobrý programátor nebo grafik, potřebujete se dobře orientovat v jednotlivých programech, které jsou primárně v angličtině. Teď už je to mnohem lepší, než to bývalo před deseti lety, a opravdu skoro každý program má českou lokalizaci. Není to ale zcela optimální. Říkal jsem to při předávání ceny. Je to jako když si přečtete přeloženou knížku. Chápete pointu, ale není to ono. U technických věcí, jako počítačů, když program nedělá to, co chcete a potřebujete si najít nějakou radu na internetu, je informací v angličtině mnohem víc. Především kvůli tomu, že angličtina je nejrozšířenější jazyk. 

Učíte se angličtinu i mimo školu?
Angličtinu jsem se naučil primárně kvůli tomu, že jsem se nechtěl dívat jenom na seriály v češtině. A právě v angličtině je jich mnohem víc. Zároveň je to i nejlepší způsob, jak se angličtinu naučit. Myslím si, že hodně lidí má zafixováno od špatných učitelů, že jediný způsob, jak se naučit jazyk, je drtit se slovíčka, gramatiku a nic jiného. Přitom je mnohem důležitější jazyk využívat. Když se hodinu denně drtíte slovíčka a pak je ani nepoužíváte, tak je hned zapomenete a jsou vám k ničemu.

Pomohla vám v angličtině i vaše stáž ve slovinském Mariboru?
Rozhodně, ale ne úplně tak, jak jsem si představoval. Myslel jsem si, protože jsem v angličtině poměrně zdatný, že budu všechno říkat gramaticky správně a úplně je ohromím. Ale často byla výzva komunikovat s někým, kdo byl se znalostí jazyka na mnohem nižší úrovni. Musel jsem se mu přizpůsobit, mluvit jednodušeji, aby mi rozuměl. Z tohoto důvodu to byla dobrá zkušenost. 

Jak stáž probíhala?
Nabídka přišla od zástupce ředitele Hejdy z naší školy. Takže jsem to měl sjednané poměrně jednoduše, nemusel jsem vypisovat žádné dlouhé dopisy. Na SPŠ SOU je skvělé, že studium umožňuje dostat se na stáže. Z oboru informační technologie jsme tam byli dva a pracovali jsme ve firmě Eurofaktura. Programovali jsme skripty a výpisy z faktur. Pracovali jsme hlavně v jazyku C Sharp v objektovém programování
a něco jsem si zkusil i z JavaScriptu.

Dalším důvodem k vašemu ocenění byla i účast na projektu Kraj pro bezpečný internet. Na čem jste v rámci projektu pracoval?
Je to dlouhodobá soutěž. Každá škola měla svůj tým, pravidelně jsme se setkávali s týmy z další škol. Trvalo to přibližně rok, na setkáních jsme porovnávali naše výtvory. Týmy se potkávaly zhruba jednou za dva měsíce, v rámci týmu jsme spolupracovali intenzivněji. Setkávali jsme se každý týden. Věnovali jsme se Internetu věcí. To zahrnuje chytré domácnosti, chytré topení, které se samo reguluje, nebo chytrou ventilaci. Právě ventilaci jsme dělali ve školní serverovně. Zapojovali jsme čidla a psali k tomu program. Cílem bylo regulovat intenzitu ventilace v závislosti na teplotě.

Jsou projekty nějak hodnoceny?
Úplně ne. Nebyla žádná stupnice vítězů. Při setkání jsme si naše projekty porovnali, vzájemně si poradili. Všechno se odehrávalo spíše v přátelském než nějakém soutěžním duchu.

Jste také členem minitýmu IoT v projektu Kraje Vysočina IKAP. Co projekt zahrnuje?
Projekt spadá pod zmiňovaný Internet věcí a jde o to, že programujeme hlavně s Arduinem. To je malý počítač, na který se připojují malá čidla a k tomu se píše program. Ten se tam nahraje a počítač dělá, co chcete. Teda většinou co chcete. Když to nedělá, tak je to trochu horší. (smích) 

Zúčastnil jste se i jiných soutěží nebo projektů?
Z oboru informatiky jsem měl hlavně toto, protože to trvalo rok a tři měsíce. Zabíralo mi to dost volného času, ale našel jsem si i čas pro soutěže v angličtině.

Jaké máte plány po maturitě?
Plánuji jít do Českých Budějovic na přírodovědeckou fakultu. Což zní trochu zvláštně, ale pedagogická fakulta je tam pro první a druhý stupeň učitelství, přírodovědecká fakulta má učitelství pro střední školy.

Iva Pacnerová