Co prozradily městské kroniky. Stalo se před 90 lety (rok 1936)

Vážení čtenáři, od minulého nahlédnutí do zápisů městské kroniky z r. 1926 se posouváme o deset let do roku 1936. Zápisy z toho roku nejsou v kronice rozsáhlé, takže jsou níže uváděny téměř všechny z tohoto roku. 

Úmrtí
Dne 1. 3. 1936 zemřel v Pelhřimově velmi oblíbený bystrý úředník, soudní vrchní oficiál Zdeněk Růžička ve věku 60 let. 
Dne 12. února 1936 zemřel v nemocnici dobrý člověk, starý Sokol, věrný služebník Národního domu a biografu Jan Šlechta ve věku 82 roků. Povoláním byl krejčí.
Dne 19. července 1936 zemřel v Praze Antonín Mančák, ředitel účtárny Ministerstva zdravotnictví, velký přítel pelhřimovské radnice, pro kterou věci finanční k nejlepší spokojenosti obstarával. Byl stár 46 roků. 
Dne 7. září 1936 zemřel v Bubenči ředitel Měsť. školy dívčí v Pelhřimově v. v. Josef Dobiáš ve věku 85,5 roku. Celých 36 roků byl ředitelem Měšť. školy dívčí v Pelhřimově a spolusprávcem městské opatrovny. Byl ve svém úřadě velmi svědomitý a rázný. Jeho rodná obec Třemošnice jmenovala ho rok před skonem čestným svým občanem.

Dar
Pelhřimovský rodák mladý sochař Jan Tříska, působící v Prostějově, věnoval městu sochu v nadživotní velikosti – bustu Bedřicha Smetany. Socha jest umístěna ve vestibulu reálného gymnázia J. J. Ševce v Pelhřimově. 

Presidentovy narozeniny
Ve dnech 6. a 7. března 1936 při příležitosti oslav 86. narozenin presidenta Osvoboditele byla vedle důstojné oslavy programové, školní a občanské uspořádána celostátní sbírka ve prospěch zahraničních Čecho-
slováků. Sbírka náležitě organisovaná vynesla 3.025 K 50 hal. Tato částka byla odeslána městským úřadem jubilejnímu fondu českosl. zahraničí 31. března 1936. 

K. H. Borovský
Ve středu 29. července 1936 bylo tomu 80 let, kdy českému národu zemřel jeho vynikající syn Karel Havlíček, rodák z Rovné u Přibyslavě. Vzpomínáme... Havlíčkův duch pomáhal nám k dobytí svobody a samostatnosti. V jeho duchu si také svobodu udržíme!

Sport
Třicetileté jubileum SK Pelhřimov (Sportovní Klub) bylo oslaveno pořádáním 9. ročníku tennisového turnaje 
o putovní pohár věnovaný roku 1928 městskou radou pelhřimovskou. Tento pohár doputoval ve dnech červencových 1936 definitivně do vítězných rukou mistrovského tennisového klubu Československé republiky L.T.C. Praha. Praha třikrát za sebou zvítězila v čestném boji dle programu, a proto získala pro své mužstvo pohár. Slavnostní večírek za značné účasti domácích a přespolních sportovců a hostů z kraje konal se v sobotu dne 25. července 1936 v sále hotelu „Záložna“. Z úst ředitele J. Kopřivy, předsedy L.T.C. Praha bylo proneseno procítěné blahopřání tennisovému klubu pelhřimovskému a zdůrazněno, že SK Pelhřimov jest jedním z prvních průkopníků tennisu na čes. venkově. 

Jubileum
V neděli 19. července 1936 oslavil 40. výročí svého vysvěcení na kněze Msgr. Fr. B. Vaněk, děkan, básník a spisovatel v Pelhřimově. Jubilant se narodil 15. července 1872 ve Stálci u Tábora. V Táboře studoval vyšší gymnásium a studium ukončil v Českých Budějovicích, kde v tamním semináři vykonal i studia kněžská. Po svém vysvěcení 19. července 1896 působil v severních Čechách až do 1. září 1897, kdy se stal expositou na památném poutnickém místě Křemešníku u Pelhřimova. Úřad děkana v Pelhřimově, kde stále působí, nastoupil 7. února 1907. Získal si mnoho zásluh o výzdobu Křemešnického vrchu. Upravil Kapličku s pramenem vyhledávané vody, opatřil serpentiny spojující tuto Kapličku s poutním Kostelem Nejsvětější Trojice na vrcholu – zděnou Křížovou cestu, jejíž zastavení (Kapličkové) zdobí cenné relikty zpracované mistrem V. Förstrem. Zasloužil se o zvelebení hlavního chrámu Páně sv. Bartoloměje v různých směrech. Zachránil měděný kryt věže a zvon „Bartoloměj“, když chtěly jej 
za světové vojny rakouské úřady rekvírovati pro kanonový materiál. Opatřil nové zvony pro děkanský kostel nákladem 200.000 Kč a umožnil větším darem postavení nové věže ve vyhořelém kostele sv. Jana ve Starém Pelhřimově. 
Ve své literární činnosti jest jubilant neúnavným pracovníkem a již 40 roků rediguje časopis „Kazatelna“, vydávaný ve značném nákladu v tiskárně Emila Šprongla v Pelhřimově. Po zásluze byl za svou duchovní činnost jmenován Konsistorní radou, biskupským notářem a posléze byl mu udělen titul monsignora. 
Významné jubileum děkanovo oslavilo Chrámové družstvo, jehož byl oslavenec zakladatelem, intimní páteční schůzkou význačných osobností a přátel jubilantových ve středu 21. července v sále hotelu „Slavie“. Nejvzácnějšími hosty schůzky byli: velmistr řádu Křížovníků Dr. J. Vlasák z Prahy a básníci katoličtí Ant. Thein, Josef Pospíšil a Fr. Kašpar. Tento poslední působí v rodišti jubilantově, ve Stálci u Tábora. 

K 28. květnu 1936
K celonárodním svátkům 28. října a 7. března patří nyní také 28. květen. V tento den slaví náš druhý president republiky JUDr. a PhDr. Eduard Beneš svoje narozeniny. Dlužno míti na paměti dějinně významné dny 14. prosince 1935, kdy odstoupil z úřadu presidenta republiky její první hlava, Osvoboditel Dr. Tomáš Garrique Masaryk 
a 18. prosinec 1935, kdy byl zvolen druhým presidentem ČSR žák, přítel a spolupracovník Masarykův Dr. Eduard Beneš. Tato volba byla opětně šťastná pro náš národ, pro celý náš stát Československý. 
Místní osvětová komise v Pelhřimově uspořádala ve dnech 27. a 28. května 1936 oslavu na počest 52. narozenin druhého presidenta republiky s tímto pořadem: 27. května večer slavnostní představení v městském kině s filmem Volba presidenta a jeho řeč 18. prosince 1935 s dalšími přiléhavými obrazy z činnosti naší armády. 
28. května v sále hotelu Záložna konal se slavnostní večer s recitacemi, přednáškou prof. Gust. Erharta 
o panu presidentovi se zpěvy a hudbou za značné účasti obyvatelstva. Při oslavě účinkovaly ochotně místní zdatné síly z oborů zpěvních a hudebních společně se žáky reálného našeho Ševcova gymnasia. Zvláště pak překvapil vyspělým uměním houslovým studující VI. třídy reál. gymnasia K. Rezánek. 

Rok po abdikaci našeho Osvoboditele T. G. Masaryka
14. prosince 1936, t.j. v pondělí, bylo v senátě NS slavnostním způsobem vzpomenuto výročí historické chvíle, kdy se president osvoboditel vzdal svého úřadu. Senát i hosté stojíce vyslechli projev zpravodaje Zemana. Vzpomínáme s vděčným srdcem našeho prvního presidenta. Nechť mu Bůh dá zdraví a síly, aby se na nás s pokojným srdcem mohl ještě dlouho dívat, jak hospodaříme s nejlepšími statky našimi, státní i národní svobodou.
I my, občané pelhřimovští, jsme vzpomínali, jak bylo před rokem 14. prosince 1935 a 18. prosince 1935. V duši své jsme byli hluboce pohnuti a se zatajeným dechem sledovali průběh velikých historických událostí pro náš mladý obnovený stát tak nesmírně důležitých. 

Udělení čestného občanství městem Pelhřimovem
Obecní zastupitelstvo našeho města v řádné své schůzi konané 22. prosince 1936 na radnici jmenovalo jednomyslně univers. profesora PhDr. Josefa Dobiáše čestným občanem města našeho za zásluhy, jež si zmíněný pelhřimovský rodák získal sepsáním dějin města Pelhřimova. Zevrubnou zprávu v plenární schůzi této - o zásluhách Dr. Dobiáše – přednesl za předsednictví starosty města, ředitele Josefa Hrubanta, kulturní zpravodaj, občan JUDr. Bernard Vavřín, přednosta Okresního soudu v Pelhřimově, člen městské rady. Umělecky provedený diplom byl čestnému občanu odevzdán deputací města (3člennou) osobně v jeho bytě v Praze. 

Naši starostové
Péčí městské rady a hlavně starosty města, ředitele škol chlapeckých, Josefa Hrubanta byla během roku 1936 zřízena na radnici v hlavním zasedacím sále galerie pelhřimovských starostů – purkmistrů. Byla schválena myšlenka, aby z důvodů hospodářských opatřily příslušné podobizny starostů v olejových portrétech pěkně vkusně zarámovaných rodiny starostů na svůj náklad. Věc po delším úsilí se zdařila a dnes máme na starobylé městské radnici galerii starostů zdařile provedených na plátně povolanými odborníky – malíři a umělci. 
Jsou to: MUDr. František Kralert, revoluční poslanec českého národa, lékař – lidumil (1850 – 1874), Jan Fried, lékárník (1874 – 1886); Antonín Rosol, sládek (1886 – 1896 a 1900 a 1907); Vojtěch Fried, lékárník (1896 – 1900); František Fára, ředitel okres. úřadu (1908 – 1919); JUDr. Antonín Linhart, advokát (1919 – 1923); Karel Kulík, průmyslník (1923 – 1927); Josef Hrubant (1927 – 1937, zemřel 16. července 1937).

Meteor na Pelhřimovsku
Dle zprávy Štefanikovy hvězdárny v Praze prolétl 23. listopadu 1936 po 6. hodině večerní nad naším krajem meteor, který vzbudil svou září velikou pozornost obyvatelstva v kraji. Podle propočtu hvězdářských šla linie meteoru nad městy Hodonínem, Oslavany, Třebíčí a Pelhřimovem. Druhá linie šla nad Novým Městem na Moravě a Pelhřimovem. Dle další zprávy naší hvězdárny začal zářiti meteor jako slabá hvězdička červená ve výšce asi 110 km nad Oslavany a pozoruhodný vzrůst jasnosti nastal ve výšce 54 km nad Třebíčí; jeho dráha pak byla zakončena explozí nad Rohoznou ve výšce kolem 25 km. Přitom – dle zprávy – se meteor roztrhl a bylo pozorováno 6 satelitů ve dráze pokračující. Stopa pak ztratila se ve výšce 10 km asi 7 km jižně od Pelhřimova, to jest nad Rovnou v našem okrese. 

Za Letopiseckou komisi: JUDr. Josef Doubek