Co prozradily městské kroniky. Stalo se před 80 lety (rok 1946)

Vážení čtenáři, v městské kronice dnes listujeme v r. 1946, v prvním poválečném roce. Ze zápisů je patrno, jak se občané našeho města vypořádávali s následky války i s poválečnou situací. Obnovily se oslavy tradičních svátků, zaváděly se oslavy svátků jiných, typických pro další období. Život ve městě byl činorodý, o čemž svědčí dnešní výpisy. Podrobněji se lze se zápisy seznámit na webových stránkách Města Pelhřimova.

Mimořádný lidový soud
Rozhodnutím presidenta republiky ze dne 10. srpna 1945 byl jmenován mimořádný lidový soud v Táboře. Mezi soudci byl jmenován také přednosta zdejšího Okresního soudu Dr. Václav Vondrák, jako soudce z povolání. Lidový soud zasedal také v Pelhřimově a to v tomto složení: veřejnými žalobci byli advokáti Dr. Josef Hložek a Dr. Oldřich Špilar; obhájci byli tito Pelhřimáci: Dr. Břetislav Rosenbaum, advokát, Dr. Miroslav Vaváček, notář, Dr. Miloslav Černý, koncipient notářství. V trestním senátu zasedali občané: Jan Bednář, dělník, Josef Bezděka, zedník, Jan Fridrich, majitel pily a realit, Václav Haruda, pekařský dělník, František Hotový, kartáčnický dělník, Jan Kouba, dělník, Václav Leška, pivovarský dělník, Dr. Vojtěch Štěpánek, drogista, František Vaněček, tesařský mistr.
Mimořádný lidový soud v Pelhřimově zahájil sovu činnost dne 29. listopadu 1945 přelíčením proti Marii Lukaschanderové, která byla tajemnicí okresního hejtmana Regierungsrata v. Borries. Případ byl předán Krajskému soudu v Táboře. Dne 30. listopadu 1945 byl odsouzen k trestu smrti provazem František Policar, hostinský z Horní Cerekve. Dne 17. ledna 1946 byly odsouzeny k trestu smrti provazem dvě německé příslušnice, bývalé Češky, matka a dcera Anežka Hejlová, vdova po revidentu a Zdeňka Hejlová, učitelka zdejší obecné školy dívčí. 
Lidový soud v Pelhřimově projednal celkem 90 případů s 98 obžalovanými. Vynesl 3 rozsudky smrti, 6 trestů doživotního žaláře, 13 obžalovaných bylo zproštěno, ve 4 případech bylo upuštěno od potrestání a ostatní obžalovaní byli odsouzeni celkem k 326 rokům vězení.  

Volby do národního shromáždění
Dne 26. května 1946 se konaly volby do Ústavodárného národního shromáždění. Čtyři politické strany Národní fronty – komunistická, lidová, sociálně demokratická a národně socialistická uspořádaly předvolební projevy. Tábory lidu uspořádaly všechny strany v sobotu 25. května na náměstí – byly konány po sobě a trvaly až do 22 hodin. Ve voličských seznamech bylo zapsáno 4542 voličů: 2040 mužů a 2502 žen.  
Výsledek voleb: kandidátka č. 1 (komunisté) 1698 hlasů, kandidátka č. 2 (lidovci) 1003 hlasů kandidátka č. 3 
(soc. demokrati) 462 hlasů, kandidátka č. 4 (nár. socialisté) 1260 hlasů. Podle výsledků voleb do ÚNS změnilo se i zastoupení stran v MNV, ONV a ZNV. MNV v Pelhřimově má 36 členů. Komunistické straně připadlo 14 mandátů, lidové 8, soc. demokratické 4, nár. socialistické 10. 
Členové takto obnoveného MNV se sešli dne 4. července k ustanovující schůzi a složili slib do rukou odstupujícího předsedy Dr. Vavřína. Novým předsedou byl zvolen Josef Hojovec, I. náměstkem Václav Kobližka, II. náměstkem Dr. Vojtěch Štěpánek. Za členy rady byli zvoleni komunisté: Hrabě, Moravcová, Pišan, Vlasák – lidovci: Dr. Štěpánek, Med, Vacek – nár. socialisté: Kařízek, Kobližka, Sochor – soc. demokrat.: Pánek. 

Čs. válečný kříž
V únoru se konala na posádkovém velitelství pietní slavnost, na níž bylo odevzdáno vojenské vyznamenání „Československý válečný kříž 1939 in memoriam“ pozůstalým po Karlu Podruhovi, Františku Baštovi, Františku Strnadovi a Josefu Kolářovi, kteří za květnové revoluce položili život za osvobození našeho národa.  

T. G. M.
Po 7 letech konečně oslavujeme veřejně narozeniny prvního presidenta T. G. Masaryka. Na domech vlají prapory a státní vlajky, jen československé. Výlohy obchodů jsou pietně vyzdobeny bustami a obrazy Masarykovými i jeho spisy. 
Místní rada osvětová uspořádala 7. března v Národním domě „Večer na oslavu 96. výročí narozenin presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka“ s programem zpěvním, hudebním a recitacemi. Večer 6. března vzplála nad městem u jihlavské silnice vatra, kterou na paměť Masarykových narozenin zapálil hasičský sbor.

1. máj
1. máj byl u nás oslaven třemi socialistickými stranami, každou zvlášť. Oslavy 1. máje byly vlastně zahájeny už 30. dubna ohňostrojem, který uspořádala komunistická strana na Pražské silnici. Téhož večera uspořádala čs. strana soc. demokratická projev ve Slávii, na němž o významu 1. máje promluvil řed. Apetauer z Tábora. Přítomní vyslechli pak ještě projevy min. předsedy Zd. Fierliengera a ministra průmyslu B. Laušmana, které byly reprodukovány z gramofonových desek. 
První máj – krásný, jasný, teplý den, stromy v plném květu. Domy ozdobeny prapory československými. Po 9. hodině přišel na náměstí od soudní budovy velmi početný průvod strany nár. socialistické. V čele průvodu, který zahajovala krojovaná družina a četa jezdců – zemědělců na koních, byla nesena státní vlajka. V průvodu byly neseny standarty s hesly vyjadřujícími program a práci strany. Veřejný projev k oslavě Svátku práce zahájil okresní důvěrník Frant. Langr, pak promluvil Dr. G. Burian z Tábora.  
O půl jedenácté přišel od nádraží na náměstí mohutný průvod čs. strany komunistické. V něm byli jezdci na koních (bývalá agrární jízda), cyklisté s ozdobenými koly, vlajky československé i rudé, obraz generalissima J. V. Stalina a obraz popraveného Rybníkáře, dělnictvo ze závodů, allegorické vozy, kupř. železničáři měli na voze model lokomotivy s nápisem, že oni první roztočili kola, dále vůz se šibenicí a j. U tribuny na jedné straně vlajky rudé, napravo československé. Slavnost zahájil předseda okresní organisace komunistické strany Dr. Jindřich Šmída, po něm promluvil za Ústřední výbor KSČ slavnostní řečník Sulek z Prahy. Pak učinili ještě projevy tovární dělnice Moravcová za ženy, Vlasák za živnostníky, Jelínek za zemědělce, Málek za ÚRO a dělnictvo a Hrabě za kulturní pracovníky. Slavnost zakončil Dr. Šmída a přítomní zapěli internacionálu. Odpoledne byla veselice v sadech. 

Zborovské oslavy
Dne 2. července oslavila vojenská posádka v Pelhřimově 29. výročí bitvy u Zborova slavnostní přehlídkou. Po přečtení armádního rozkazu a po proslovu velitele posádky přísahali nováčci na historický prapor. Současně byly uděleny Československé válečné kříže 1939 in memoriam Emilii Starostové, roz. Hlavaté, která zahynula v koncentračním táboře v Osvětimi a studentu Ferdinandu Rohovi, který padl v revolučních bojích u nádraží 9. května. Kříže a diplomy byly předány matkám, pí. Anastázii Hlavaté a pí. Marii Rohové. 

Deska plk. J. J. Ševce
Dne 1. srpna 1926 byla na budově gymnasia odhalena bronzová deska Josefa Jiřího Ševce, plukovníka ruských legií, býv. studenta zdejšího gymnasia (1894-1902). Byla dílem ak. sochaře Jos. Šejnosta, rovněž býv. žáka zdejšího gymnasia. Za okupace 21. června 1940 v noci byla odstraněna a uložena na radnici, později zakopána a když hrozila obava z udání, byla rozbita. O znovuzřízení desky se postaral Spolek bývalých žáků gymnasia. Poněvadž se zachoval sádrový model hlavy, vymodeloval desku podle fotografie Šejnostův syn Zdeněk Šejnost, absolvent uměleckoprůmyslové školy. Deska byla znovu odhalena v rámci říjnových oslav 28. října 1946. 

President ČSR 
Den 21. července byl velkým svátkem Pelhřimova. Toho dne projížděl městem president ČR Dr. Eduard Beneš. Projel třídou Palackého, Masarykovým náměstím, Rynáreckou branou a Příkopy na státní silnici směrem ku Praze. Na Jihlavské silnici nad nemocnicí byla postavena slavobrána se znakem města a s nápisem „Pelhřimov vítá presidenta Budovatele“, na náměstí pak tribuna s presidentskou vlajkou. Vjezdy do bran a domy byly vyzdobeny prapory a květinami. Ulice vroubili posádka, sokolové, legionáři, junáci, hasiči, školní mládež. Na tribuně byl malebná skupina žen a dětí v národních krojích.
Vstříc p. presidentovi vyjela deputace ONV, která jej přivítala na zemské hranici (Dr. Jindřich Šmída). V 11 hodin přijela do Pelhřimova presidentova suita doprovázená zástupci našeho okresu Dr. Šmídou, Dr. Karáskem a tajemníkem Šreyerem.

Matějkova továrna – 50 let
Matějkova továrna na řezačky a hospodářské stroje oslavila v tomto roce 50. výročí svého založení. Chloubou dnešní továrny je moderní speciální řezačka „Saturn 437“. Řezačka „Star 37“ se vyrábí dnes 60 kusů týdně. Nejběžnějším typem je řezačka „Meteor“, na níž mají objednávky již na rok 1948. 

Brambory
V polovině září vyhlásil ONV pracovní povinnost na zajištění sklizně brambor. Podléhali jí muži od 15 – 55 let a ženy od 15 – 45 let. Pracovní povinnost byla dvoudenní a práce byla placena podle mzdových předpisů. Při sklizni brambor pomáhalo téměř všechno občanstvo, závody, školy, vojáci. Hospodářské družstvo v Pelhřimově dodalo 18 vagónů brambor do Brasilie a 45 vagónů do Švýcarska. Kromě toho byly vypraveny 3 vlaky brambor do britského okupačního pásma v Německu. Z pelhřimovského okresu bylo vyvezeno 64 402 q sadbových a 46 700 q konzumních brambor do Švýcar, Jugoslávie, Bulharska, Itálie, Francie, Anglie, Německa a do Brasilie.

Svěcení stříkačky
Dne 28. září byla na náměstí slavnostně posvěcena nová automobilová stříkačka, kterou pořídil Sbor dobrovolných hasičů v ceně 300.000,- Kčs, na kterou občané přispěli částkou 65.000,- Kčs. 

Automobilové neštěstí
Před polednem 8. října byly na svatovítském náměstí usmrceny nákladním vojenským autem Marie Hamršmídová, manželka pekaře z Nového Rychnova a její 11letá dcera Jiřina. Auto jelo z kopce velkou rychlostí, řidič nemohl vytočit zatáčku, najel na chodník a přerazil sloup elektrického vedení. Dcera byla na místě mrtvá, matka zemřela za převozu do nemocnice. Řidič a závozník vyvázli s malým zraněním.  

JUDr. Josef Doubek, letopisecká komise