Co prozradily městské kroniky. Stalo se před 80 lety (rok 1945) - 2. díl

Vážení čtenáři, přinášíme druhou část zápisů z kroniky z r. 1945. I když to byl rok revoluční, žilo město svým životem, o čemž nás přesvědčují zápisy kronikáře. 

6. výročí protektorátu
Oslava 6. výročí zřízení protektorátu se měla konat 18. března. Pozvání na ni bylo uveřejněno v Týdeníku č. 11/1945 
a znělo: „Okresní a místní vedení Veřejné osvětové služby pro královské město Pelhřimov uspořádá v neděli 18. března 1945 o 10. hodině dopolední v Městském divadle veřejnou oslavu 6. výročí zřízení Protektorátu. V pořadu oslavy promluví o významu dne a o časových otázkách dnešní doby okresní vedoucí VOS pro politický okres pelhřimovský redaktor R. Liebscher. Veřejnost se upozorňuje, že k oslavě má každý volný přístup i bez zvláštní pozvánky, které z úsporných důvodů rozesílány nebudou. Je proto každý touto cestou co nejsrdečněji zván. Pořadatelstvo očekává, že občanstvo všech vrstev se v plném počtu oslavy zúčastní, čímž prokáže nejen svůj zájem na současných událostech, nýbrž pomůže oběma vedením v dalších snahách po rozšíření kulturního života našeho města.“ Oslava se nekonala, poněvadž občané ani místní Němci se na ni nedostavili. Školní oslavy se rovněž nekonaly. Je to svědectví jak skleslosti Němců, tak rostoucího sebevědomí Čechů.

Nepřátelská letadla
Dne 22. března před polednem bylo hlášeno letecké nebezpečí a vzápětí bylo již slyšet hukot strojů. Letadla letěla přímo nad městem a u Olešné shodila dvě pumy. Letci shazovali také letáky, české i německé.

Zatčení
Dne 19. ledna vedli německý a náš četník bývalého vrchního četnického strážmistra Josefa Holana a jeho syna v poutech na nádraží, aby je dovezli do Tábora. Syn byl na práci v Říši, odtud uprchl a skrýval se v okolí Pelhřimova. Nebyl však dost opatrný, přicházel i do hostinců, a tak byl vypátrán. Otec zemřel v koncentračním táboře v Terezíně 4. dubna 1945 a tam byl také pohřben.

Společný pohřeb 
V sobotu 12. května se konal společný pohřeb 13 obětí, které zastřelili Němci 9. května u nádraží. Na náměstí bylo zřízeno pódium potažené černou látkou a na něm spočívalo 13 černých rakví v záplavě květin. Smutného rozloučení, na němž zazpíval Záboj a výstižně promluvil Dr. Smutek, se zúčastnila četa vojenského útvaru, četa partyzánů s puškami, legionáři, sokolové a hasiči v krojích. Všechny tyto složky, jakož i ohromný průvod občanstva z města i z dalekého okolí, doprovodili oběti nacistického běsnění na hřbitov.

Hotel Slávie
Ze zápisků hoteliéra Frant. Šnory zaznamenávám, co se dělo v posledních dnech války v Hotelu Slávie … Od 15. dubna se situace přiostřuje. Velitele Haucka je vidět často opilého již od rána. Po jedné návštěvě dvou důstojníků, pro něž byl zabrán sál, nastalo velké rozčilení, neboť po jejich odchodu se pod talířem našlo poděkování za pohoštění partyzánů (byli to Vasil Loňa, zvaný „gestapák“ a kapitán Nikolaj Kazankov). Po této příhodě byly zesíleny hlídky jak ve městě, tak v hotelu. Před hotelem stojí čtyři vojáci, na dvoře hlídkují dva, v prvním i druhém poschodí jsou rovněž hlídky. Do hotelu není nikdo vpuštěn bez propustky vystavené velitelstvím. Dne 26. dubna přišla zpráva od Němců, kteří byli ubytováni na Křemešníku, že je přepadli partyzáni a obrali je o zlato 
a peníze. Tím se situace opět zhoršila. V pondělí 7. května začali Němci pálit spisy z kanceláří. Vojáci je snášeli nejdříve do kuchyňského sporáku, ale kuchaři to nechtěli, poněvadž při tom nemohli vařit. Nosili to tedy na dvůr na hromadu a pálili celou noc. Také v pokoji č. 21 pálili doklady, až propálili podlahu. Pálení dokladů trvalo 
až do rána 9. května.
 
Revoluční NV
Revoluční národní výbor konal celkem tři schůze. První se odbývala 9. května, druhou konal v neděli 13. května, 
na níž byl jmenován předsedou NV restauratér Josef Vlasák a I. místopředsedou učitel Václav Kobliška, bývalý ředitel učňovských škol. Dosavadní předseda Dr. Emil Smutek převzal místo předsedy ONV. 
Poslední schůze revolučního MNV se konala 21. června. Předseda Josef Vlasák poděkoval členům tohoto výboru, ustanoveného ještě v ilegalitě, za jejich práci v pohnutých dobách rodící se naší svobody. Na to se konala ustanovující schůze nového MNV, kterou zahájil Dr. Smutek. Zvoleni byli: předseda: JUDr. Bernard Vavřín, přednosta okr. soudu, I. místopředseda: Josef Vlasák, restauratér, II. místopředseda Antonín Berka, akad. sochař.

Pražský primátor Dr. Zenkl
Dne 15. září přijel do Pelhřimova primátor hlavního města Prahy. V ústrety mu vyjel předseda ONV Dr. Smutek 
s činovníky nár. socialistické strany. Na radnici je uvítali Pelhřimovští zpěváčci sbory „Dej Vám Pánbůh zdraví“ a „Čechy krásné“. Předseda MNV Dr. Vavřín jej pozdravil vřelým proslovem jako primátora hlavního města i jako přítele z koncentračního tábora a v upomínku mu věnoval plaketu města. Večer byl veřejný projev v Národním domě. 

Odchod ruské posádky
Dne 16. července uspořádaly MNV a ONV v Záložně slavnostní večer na rozloučenou s představiteli místního vojenského velitelství Rudé armády. Předsedové obou národních výborů Dr. Vavřín a Dr. Smutek poděkovali majoru Jermakovovi a kapitánu Kuščovi za pochopení pro zájmy a potřeby našeho města a kraje. Major Jermakov předal pak moc do rukou předsedy ONV Dr. Smutka, čímž se u nás zrušila správa vojenského pásma a začal normální mírový stav. V úterý 17. července se na náměstí rozloučili pelhřimovští občané s příslušníky Rudé armády, kteří při hudbě kapelníka Žemličky odjížděli na ozdobených autech po Jihlavské silnici ke vzdálenému domovu. 

Znovuotevření gymnasia
Reálné gymnasium v Pelhřimově, nacisty policejně „na věčné časy“ uzavřené, zahájilo svoji činnost slavností v Národním domě v pondělí 11. června dopoledne. Přítomni byli: žactvo ústavu, profesorský sbor, zástupci Rudé armády, MNV, ONV, učitelstvo ostatních škol a rodiče žáků. Jeviště bylo vyzdobeno vlajkami československou, sovětskou, britskou a americkou. Uprostřed stála busta presidenta republiky, za ní prapor gymnasia, nad ní iniciály R.G. a data 28.X.1941 a 11.V.1945 – datum zavření a znovuotevření ústavu. Výzdobu navrhl student Berger. 
Slavnost byla zahájena zpěvem spolku Záboj Smetanovým Pochodem studentských legií. Pak promluvil prof. Dr. Jindřich Šmída, kterého NV pověřil správou ústavu. Za studenty učinil projev býv. žák VIII. třídy Lubomír Lipský. Studentský orchestr zahrál předehru k Smetanově opeře „Hubička“, studenti přednesli Seifertovu báseň „Presidentu Benešovi“ (O. Lipský) a Neumannovo „Poděkování Sovětskému svazu“ (M. Hovorková). 
Ze slavnosti byl poslán pozdravný telegram ministru školství Dr. Zdeňku Nejedlému. Slavnost zakončena hymnami Československou a Sovětskou. 

Socha sv. Václava
Dne 17. září byla před městským museem znovu odhalena socha sv. Václava, která byla za okupace odstraněna. Slavnost se konala v podvečer a o sv. Václavu promluvil MUDr. Kuncek. Ve svém projevu obránil sv. Václava proti pomluvám, šířeným za protektorátu, že byl přítelem Němců. 

Boží tělo
Svátek Božího těla připadl na 31. května. Po několika letech byly na náměstí opět oltáře a církevní průvod. Změna poměrů je však patrna: v průvodu mnoho družiček, byly neseny též cechovní prapory, ale – účast občanstva poměrně malá. Za okupace byl tento zasvěcený svátek překládán na následující neděli. Průvod po náměstí se konal u nás naposled v roce 1941. Od r. 1942, kdy byl proveden atentát na Heydricha, směly se tyto slavnosti konat jen v kostele. 

Tryzna za Msgre Vaňka
Chrámové družstvo uspořádalo 3. října v Národním domě za spoluúčasti odbočky Osvobození politických vězňů 
a zpěváckého spolku Záboj tryznu za zdejšího děkana Msgre Fr. B. Vaňka, který zahynul v koncentračním táboře v Dachau. Ve výloze chrámového družstva byly vystaveny památky na něho. Na tryznu přijel jeho synovec ministerský rada Menšík, Ing. Bitner a Dr. Wagner. 

Úmrtí
Dne 4. ledna zemřel spolumajitel zdejší továrny na řezačky Miloslav Matějka ve věku 37 let. V době své nemoci projevil přání, aby každé dítě, které se zaměstnanci podniku narodí, dostalo do vínku vkladní knížku se základním vkladem 1000 K, a to se zpětnou platností od 1. ledna 1944. Přání jeho bylo splněno. 
Dne 10. května byl za velké účasti lidu pohřben dobrý sokolský pracovník Josef Růžička, býv. úředník okresního úřadu, který jako legionář byl pensiován. Zemřel 7. května. V září byl exhumován a zpopelněn v pražském krematoriu. 
Dne 11. května byl pohřben na místním hřbitově cukrář a voskař Miroslav Kolář. Na poslední cestě jej doprovodilo nečetné množství občanstva. Byl zastřelen jako první oběť nacistického barbarství v našem městě dne 8. května. Bylo mu 32 let. 
Dne 27. září zemřel ve věku 79 let zahradník Josef Krejča, pelhřimovský rodák. Před 40 lety zrušil své zahradnictví, které bývalo v místech dnešních Fleischlových domů v Nádražní ulici a odešel na Křemešník, kde byl několik let kostelníkem a listonošem. Ale láska k původnímu povolání ho přivedla zpět do města, kde „ U splavu“ založil známé Krejčovo, dnes Dvořákovo zahradnictví. 
Podle sdělení ministerstva národní obrany padl v čsl. zahraniční armádě dne 5. listopadu 1944 v hrdinném boji před Dunkerque pelhřimovský rodák Otto Fried. Zúčastnil se odboje již v srpnu 1940 v čsl. zahraniční armádě na Středním východě a s ní byl v r. 1943 přesunut do Velké Británie.

Novosvěcenecká mše
V neděli 23. září sloužil v děkanském kostele svoji první mši – primici – zdejší rodák P. Jan Stejskal za velké účasti občanstva. Studoval na kněžské koleji v Římě, kde prožil celou válku a kde byl také vysvěcen. Svou první mši sloužil nyní podle dávné tradice v kostele rodného města. 

Protektorátní peníze
Den 31. října byl poslední den protektorátních peněz. Mnozí živnostníci nechtěli už ten den za ně prodávat, ale místní rozhlas je upozornil, že protektorátní peníze musí brát až do 24. hodiny, jinak že bude proti nim zakročeno. 

Osidlovací akce
Po odsunu Němců z pohraničních oblastí bylo nutno osídliti tyto kraje českým lidem. Podle rozhodnutí ministerstva zemědělství bylo osidlování zemědělské půdy v pohraničí prováděno organisovaně, podle okresů. Pelhřimovskému okresu byl přidělen k osídlení soudní okres Bečov, součást polit. okresu Teplá. Zástupci ONV prozkoumali na místě samém možnosti osídlení a zjistili, že pro nás se hodí k osídlení pouze kraj kolem městečka Toužimi, tj. jižní část tohoto soudního okresu. Na intervenci ONV byl pelhřimovskému okresu vyhražen k osídlení ještě kraj v okolí Schöbachu v okrese chebském. Také několik pelhřimovských občanů se odstěhovalo do pohraničí, aby si tam založilo nové domovy. 

Počet obyvatel
Dne 1. ledna 1945 měl Pelhřimov 6770 obyvatel a 1. května již 7130, kterýžto počet však do konce roku klesl na 5973. V tomto roce se narodilo 132, zemřelo 89 a bylo oddáno 57 občanů pelhřimovských.

Za Letopiseckou komisi: JUDr. Josef Doubek