Dnes je 30.05.2024

Svátek má Ferdinand

ikonka pocasi 10°C - zataženo

Pelhřimov

Co prozradily městské kroniky. Stalo se před 80 lety (rok 1944) - 2. díl

Co prozradily městské kroniky. Stalo se před 80 lety (rok 1944) - 2. díl

Vážení čtenáři, přinášíme druhou část zápisů z městské kroniky z roku 1944. Byl to rok plný událostí, o čemž svědčí nejen první část otištěná v minulém vydání novin, ale i tato druhá část. Věříme, že četba těchto zápisů z válečného roku vás zaujme.

Nový oltář
Dne 23. ledna byl v hlavním kostele vysvěcen nový oltář Božského srdce Páně. Oltář je umístěn v levé chrámové lodi. Je dílem umělců zdejšího chrámového družstva, sochařů Berky a Rady, malíře Ondráčka a pozlacovače Kozányho.

Šetření zvonu
Na návrh konzervátora Památkového úřadu Dr. Jana Frieda a v dohodě s děkanským úřadem rozhodl patronát, aby zvonění historickým zvonem Bartolomějem bylo ve všech případech omezeno na dobu co nejkratší. To z toho důvodu, že zvon byl velmi namáhán častým a dlouhým zvoněním, takže už před časem bylo nutno vytlučené místo otočiti, aby zvon nepraskl. Nová úprava zvonění tímto zvonem, který jediný zbyl na věži hlavního kostela, byla publikována v Týdeníku č. 26/1944: místo hodinových hran - 20 minutové, místo půlhodinových – 10 min. Při pohřbech jen od brány ke bráně, jde-li pohřeb od svatého Víta. První hrany podle tohoto nařízení - 20 minut - byly zvoněny truhláři Holému z Příkop dne 27.  června.

Oprava nápisů na Rynárecké bráně
Na popud musejního spolku dala správní komise znovu vyznačit opršelý gotický nápis na dvou žulových deskách, které jsou zasazeny v Rynárecké bráně. Na jedné desce čteme: „Felia civitas quae tempore pacis cogitat bella“ (v překladu: Šťastná obec, která v době míru pomýšlí na války).  Na druhé desce je napsáno: „Léta Páně 1561, v sobotu, den památný Nalezení svatého Kříže po 18. hodině v městě Pelhřimově  na Cvokovském domě za držení téhož domu Chába z dopuštění božího skrze neopatrnost sušení sladu ječnýho oheň jest vyšel a škodu velikou na městě i předměstí učinil. A protož tato brána znovu vystavená jest léta Páně 1584“. Nápis tento se však netýká nynější brány, nýbrž brány takzvané „kolíbky“, která stávala mezi branou Rynáreckou
a předbraním. Byla sbořena r. 1868. Při bourání byly nalezeny pod omítkou ony dvě žulové desky s nápisy. A 1870 byly zasazeny na nynější místo.  Nápisy byly naposledy obnoveny černou barvou v roce 1926 před otevřením krajinské výstavy.

Kašna na náměstí
Kašna na náměstí už dlouho - asi dvě léta - byla sběrnou různého smetí, poněvadž v ní nebyla voda. V dubnu byla konečně vyčištěna a hasiči je k večeru naplnili vodou. Ráno však byla kašna prázdná, voda odtékala kolem čepu. Trvalo to do konce června, než byl čep spraven. A zase hasiči, tentokrát v novém zeleném pracovním stejnokroji za vedení velitele Jaroslava Müllera, naplnili kašnu vodou z hydrantu. Ale ráno byla kašna opět prázdná - voda ucházela kolem odtokové roury do kanálu. A zase se spravovalo, dost dlouho to trvalo, než voda zůstala v kašně. Bylo to 11. srpna.

Parašutisté
Dne 24. října k 9. hod. večer kroužila letadla nad Lipicí a v lesíku mezi Lipicí a Bitěticemi z nich seskočili parašutisté. Bylo to hlášeno četnictvu v Pelhřimově. Ve městě nastal hned veliký ruch, všichni členové PO byli alarmováni a četníci posláni do Lipice. Ráno pak dělníci fy Müller a Müller a ještě jiní prohledávali místní okolní lesy, jako Lejšovku a i Křemešnický les. Před polednem přijeli němečtí četníci a vojsko s automatickými a strojními puškami. Rozjeli se po okolí a prohledávali je dva dny. Druhý den před polednem byli na okresní úřad přivezeni tři zastřelení parašutisté a několik padáků. Zastřelení měli zelenavé uniformy.

Hlášení místního rozhlasu
Dne 4. listopadu jsme slyšeli zajímavé hlášení místního rozhlasu. Bylo hlášeno, že z letadel budou shazovány letáky určené parašutistům a partyzánům v lesích, hlavně na Stražišti. V nich jsou vyzýváni, aby se vzdali, že jejich akce je stejně beznadějná a bezúspěšná. Kdo najde takový leták, ať ho nechá ležet. Zato však letáky rozhazované z nepřátelských letadel, v nichž jsou vojáci říšské branné moci vyzýváni k zanechání boje - což je samozřejmě bezúčelné - se mají sebrat a odevzdat četnictvu. Starostové obcí z celého okresu byli svoláni do několika středisek, kde se jim dostalo poučení, jak se mají chovat k partyzánům, přijdou-li do stavení: dát najíst i nocleh, ale až usnou spoutat. V každém případě však všechno hlásit četnictvu.

Vyhození železničního mostu
Večer dne 12. prosince vyhodili partyzáni železniční most u Nové Cerekve. Vlak ještě přejel, ale o kousek dále se lokomotiva vykolejila, což bylo způsobeno velkým balvanem položeným na trať. K úrazu nepřišel nikdo. Vlakem jeli též předseda spr. komise plk. Holý a Dr. Vydra. Z Horní Cerekve byl vypraven zvláštní vlak k místu nehody, kde cestující přestoupili a pokračovali v jízdě.

Letecké poplachy
Dne 26. února bylo hlášeno dvakrát letecké nebezpečí, ale žádná letadla se nad městem neobjevila. Náměstí a ulice byly jako když je vymete, jen tu a tam se objevovali  muži povinní záchrannou službou. Ukázal-li se přece někde nějaký člověk, musel se hned na vyzvání četníka ukrýt v nejbližším domě.
Dne 24. srpna ještě za zvuku sirény bylo vidět na jasně modré obloze množství letadel, třpytících se ve výši jako stříbrné mušky. Letadla letěla ve skupinách, které byly spojovány stíhačkami. Letěla od severu k jihu.

Nouzové přistání
Dne 12. března za veliké chumelenice přistálo nouzově vojenská letadlo na poli u Strachova. Byl to jednoplošník s posádkou o dvou mužích. Pokusy zřídit rozběhové místo sněžným pluhem nebyly nic platné. Letadlo bylo druhý den rozmontováno - provedla to zvláštní četa - a odvezeno.

Nepřátelská letadla nad městem
Dne 28. prosince bylo hlášeno letecké nebezpečí a asi za půl hodiny bylo slyšet hukot mnoha vysoko letících nepřátelských letadel. Nad Sady, poblíž hodějovické cesty, jedno letadlo havarovalo. Pilot – američan -  měl přeraženou nohu a ránu na hlavě. Vrátný z Matějkovi továrny, bývalý dozorce vězňů, legionář Günzl, přiběhl s několika dělníky a raněného dopravili do nemocnice. Pilot litoval, že nemohl zapálit letadlo.
Podle výpisu z nemocnice byl tam přenesen zaměstnanci z Matějkovy továrny v 13:00. V nemocnici byl ošetřován od 28. prosince 1944 do 3. 1. 1945, kdy byl v poledních hodinách odvezen dvěma německými sanitáry na nádraží k vlaku na Tábor. Německé úřady přísně nařídily, že k raněnému nesmí být nikdo vpuštěn. Ještě ten den, kdy byl přijat, bylo mu postaráno o anglickou četbu.

Uprchlíci z Oděsy
Dne 2. května přijel do Pelhřimova menší počet uprchlíků z Oděsy. Muži, ženy a děti byli velmi nuzně oděni. Přenocovali ve školách a hned ráno jeli dále.

Zemřelí
Dne 30. ledna zemřel profesor býv. zdejšího gymnázia již v.v. Jindřich Sýkora ve věku 63 let. Celý život zasvětil myšlence sokolské a pro ni byl za okupace persekvován. U studentů byl velmi oblíben, říkali mu „náš táta“ a všichni i po odbytých již studiích jej rádi vyhledávali. Dne 22. srpna utonul ve Strachovském rybníku čtyřletý chlapec traktoristy Františka Vacka Josef  Vacek. Hrál si s dětmi na hrázi a přitom spadl
do rybníka. A když to bylo zpozorováno, bylo již pozdě.
Dne 24. září došlo na zdejším nádraží k tragickému neštěstí, které si vyžádalo život 25letého Josefa Edra z Pelhřimova. Loučil se na nástupišti ještě s manželkou a malým synáčkem, když už se vlak rozjížděl. Chtěl naskočit, ale spadl pod kola jedoucího vozu. Byl přejet v půli těla, a tak usmrcen.
Dne 27. září zemřela v Praze Marie Jelínková, pelhřimovská rodačka a ředitelka zdejších dívčích škol v. v. ve věku 71 let. V Pelhřimově působila od roku 1900 do 1933.

Počasí
V druhé polovině března padal sníh skoro každý den. To nebylo konečně tak zlé, ale v pátek 24. března se strhl velký vítr a ten způsobil tak velké závěje, že bylo přerušeno i vlakové spojení. Co dva dny se od nás jezdilo do Prahy přes Písek – trať ku Praze byla za Táborem zaváta. I na naší trati byly velké závěje, ale ty byly během dne odstraněny. Byla vyhlášena pracovní povinnost.

Za Letopiseckou komisi: JUDr. Josef Doubek