Dnes je 25.07.2024

Svátek má Jakub

ikonka pocasi 20°C - jasno

Pelhřimov

Co prozradily městské kroniky: Stalo se před 80 lety (rok 1943) - 2. díl

Co prozradily městské kroniky: Stalo se před 80 lety (rok 1943) - 2. díl

Vážení čtenáři,
v roce 1943 válečné události zasáhly i do našeho města, byli zatýkáni naši občané a umírali v koncentračních táborech, projevovala se německá správa města, ale město žilo dále svým způsobem. Pořádaly se výstavy, koncerty, slavila se životní výročí občanů. O tom hovoří dnešní zápisy z městské kroniky. 

Výstavy
Od 25. dubna do 9. května byla uspořádána v Záložně výstava pod heslem „Více mléka“. Zahájili ji okr. hejtman Reg. Rad. v. Borries za přítomnosti zástupců ministerstva zemědělství a lesnictví, odborných korporací, úřadů, správní komise, NS, rolníků a příslušníků z řad ostatního občanstva. Hejtmanův projev přeložil jeho zástupce komisař Dr. Kottal. Při této příležitosti odměnil okresní hejtman peněžními částkami 45 rolníků za vzorné dodávky. Z Pelhřimova to byli: Havlová Marie, Kralert Miloslav, Procházka Stanislav, Růžička Emanuel, Žemlička Václav. Při ukončení výstavy dne 9. května navštívil Pelhřimov ministr zemědělství a lesnictví Adolf Hrubý. Doprovázeli jej místopředseda Zemského svazu zemědělství a lesnictví pro Čechy Ing. Havlík, zástupce MZaL Ing. Dvořák, vedoucí putovní výstavy zemědělský rada Ing. Kráčmer, Landwirtschaftsrad Brabant, tiskový referent Svazu redaktor Měšťan aj. Na radnici je uvítal předseda správní komise plk. v.v. Holý. Po občerstvení zahájil na náměstí předseda výstavního výboru Reg. Rad. v. Borries slavnostní shromáždění. Potom promluvil ministr Hrubý a jako zvláštní vyznamenání udělil obci Vratišovu býčka plemeníka z kontrolovaného chovu, protože občan z Vratišova byl půlmiliontý návštěvník výstavy. Třicetitisící návštěvník Josef Papež z Popelištné dostal jalovičku a 25tisící návštěvník Josef Sankot z Lipice dostal řezačku. Na této výstavě byla též exposice moderního chovu drůbeže mlékárny fy Josef Pejcl.

Výstava pelhřimovských výtvarníků
Pelhřimovští výtvarníci se nám představili svými pracemi na výstavě, kterou uspořádali ve dnech 14. – 21. listopadu v Záložně. Vystavovali akad. sochaři. A. Berka, J. Hubáček, Fr. Rada a akad. malíř Raimund Ondráček, všichni z Chrámového družstva a jako host prof. Pýcha z Humpolce. Výstava vzbudila zasloužený zájem veřejnosti. 

Koncerty
Dne 26. ledna vystoupil v Národním domě orchestr „Besídka“ složený z učňů a absolventů živnostenských škol 
v Pelhřimově (na snímku). Na pořadu byla čísla hudební i zpěvní. Nacvičení si vyžádalo velké práce a píle jak dirigenta Jindry Pejši tak členů, poněvadž se mohli věnovat hudbě jen po práci. Koncert v duchu lidovém se velmi líbil a byl opakován 10. února. Měl se vlastně opakovat 5. února, ale to byly všechny zábavní podniky zakázány na znamení smutku a k uctění památky stalingradských hrdinů.

Dne 9. března vystoupil v Národním domě Malinův orchestr, známý z rozhlasu a z gramofonových desek. Koncert byl opakován 12. března. 

Dne 6. června byl v Národním domě koncert Vlachova jazzového orchestru s jeho sólisty, sestrami Allanovými, aj. Koncert pořádala NOÚZ v akci „Radost a práce“.

Dne 22. prosince uspořádalo Kuratorium pro výchovu mládeže v Národním domě koncert nově ustaveného orchestrálního sdružení pod taktovkou ředitele kůru Václava Nouzy.

Mimoto ještě Baštův jazz-orchestr pořádal několik „Večerů lidových melodií“ v Záložně i v Národním domě. Rovněž městská hudební škola přispívala veřejnými vystoupeními svých žáků k požitkům hudbymilovných občanů. Za okupace jezdili umělci rádi do venkovských měst, neboť se v nich nejen najedli, nýbrž opatřili si i aprovisaci. Ostatně i honorář jim býval vyplácen částečně v naturáliích.

Školy
Ve školním roce 1942-43 navštěvovalo obecnou školu chlapeckou 230 žáků, obecnou dívčí 278, hlavní chlapeckou 356 a hlavní dívčí 271. Po zabrání chlapeckých škol pro okresní úřad přestěhovaly se chlapecké školy do budovy dívčích škol, kde bylo zavedeno polodenní střídavé vyučování. Od 1. prosince 1942 se vyučovalo celodenně střídavě vzhledem ke zhoršeným cestám a povětrnostním projevům. Ani v tomto školním roce se nesmělo vyučovat dějepisu a vyučování zeměpisu bylo omezeno jen na Velkoněmeckou říši a matematický zeměpis. Učitelé vykonali v září 1942 všeobecnou zkoušku z jazyka německého před zkušební komisí, kterou tvořili Reg. Rad. v. Borries, ředitel obchodní akademie Frant. Hepnar a ředitel hlavní školy dívčí K. Šrámek. Zkoušky probíhaly hladce. Kdo však přece ani při opakovací zkoušce neobstál – bylo to mizivé procento – byl podle výnosu ministerstva školství tak dlouho vyloučen z platového postupu a povýšení, dokud ji nesložil.

Městská knihovna
Městská knihovna byla umístěna v bývalém gymnasiu. 
V tomto roce půjčila celkem 22263 knih, návštěv čtenářů bylo 7569. Četlo se hodně, nejvíce Jirásek a pak v knihovně Fučíkova kniha „V zemi, kde zítra znamená dnes“. Četníci sice zabavovali různé knihy, zejména s tendencí komunistickou, ale předpisy byly všelijak obcházeny, aby knihy nemusily být vydány německých úřadům, seznamy knih byly tak seškrtány, že se v nich vyznal pouze člověk zasvěcený. Do 1. května byla knihovnicí Blažena Matějčková, od 1. května Stanislav Augusta, který se tohoto místa vzdal 1. srpna. Knihovnu pak vedla Jaroslava Rosenbaumová, choť advokáta, která již od začátku války byla v knihovně „nasazena“. Pomáhala jí studentka Máša Hovorková. 

Vytrubování z věže
6. ledna - na Tři krále - o 22. hodině zazněla z věže děkanského chrámu poprvé reprodukovaná melodie hlásného. Reprodukce byla věrná a daleko slyšitelná. Od tohoto dne byla pravidelně vysílána ve 22 a 23 hodin až do 6. května, kdy reprodukovaná melodie pelhřimovské večerky zazněla naposled. To už byla zrušena městská policie, která měla na starosti vysílání večerky a četnictvo, které převzalo pravomoc policie, snad nebylo o tom informováno.

Rádia 
Vyhláškou říšského protektora ze dne 10. března 1943 bylo nařízeno odstranění krátkých vln z přijímačů. Okresní úřad pověřil touto prací místní radiozávody. Bylo to provedeno bezplatně. V městě bylo přes 1000 přijímačů.
Při zatýkání osob dne 17. září 1941 byly jim a ještě mnohým jiným zabaveny radioaparáty, celkem asi 80. Ty byly 10. dubna 1943 majitelům vráceny.

Vyhláška
Dne 5. listopadu jsme četli tuto německo-českou vyhlášku předsedy správní komise.

Občané Pelhřimova!
Dne 23. října 1943 byla úřední vývěsní tabule NSDAP v Pelhřimově zneuctěna hanlivým nápisem.
Pan Nositel výsosti NSDAP a pan okresní hejtman sdělili mi, že z ohledu na dosavadní loyální chování občanstva města Pelhřimova považují tento případ za klukovský čin neodpovědných živlů, který nikterak neodpovídá smýšlení převážné většiny pelhřimovského obyvatelstva a že upouštějí od dalších opatření, ke kterým by tento čin opravňoval. Předpokládají však, že se vícekrát opakovat nebude. Spoluobčané! Z uvedeného sdělení jasné vyplývá stanovisko, které zaujala NSDAP a státní správa k politováníhodnému případu ze dne 23. října t.r. Pan Nositel výsosti NSDAP a pan okresní hejtman posuzují případ velkoryse a velice blahovolně.
Jsem si vědom souhlasu většiny občanů Pelhřimova, když vás vyzývám podniknouti vše, aby se podobné případy neopakovaly a pachatelům podobné činy byly znemožněny (text zkrácen).
Jako předseda správní komise král města Pelhřimov Holý

Co bylo napsáno na tabuli: „Hitler je vůl“. Vyšetřilo se však, že to napsal německý kluk – provokatér – Ervin Drucha, a proto bylo upuštěno od potrestání. Odtud ta blahovolnost německých úřadů. A obyvatelstvo se přirozeně nemělo nic dovědět v podrobnostech.

Zatčení
Dne 24. února byl zatčen táborským gestapem šofér autobusu JAS Josef Rybnikář pro ilegální činnost v odboji. Byl vězněm v Táboře, na Pankráci, v Terezíně, v Golnově a po půldruhém roce těžkých výslechů a věznění byl popraven v Drážďanech 11. října 1944. Zanechal po době manželku a dvě děti, dceru Hanu a syna Jožku, který se zúčastnil květnového revolučního povstání v Pelhřimově a byl těžce raněn ve skupině obětí u nádraží.
Dne 4. března byli zatčeni a odvezeni aktuár zdejšího knihovního úřadu František Kařízek a fotograf František Marek. Kařízek se vrátil, Marek byl popraven v Drážďanech 10. července 1944.

Dne 5. března byl zatčen odborný učitel Edvard Plechatý. Byl vězněm v Táboře, na Kladně, v Terezíně a v Buchenwaldu, odkud se vrátil 20. května 1945.

O týden později, 12. března, byl zatčen automechanik Zbyněk Stárek. Prošel, stejně jako Plechatý, několika věznicemi, než se dostal do koncentračního tábora v Buchenwaldu. Odtud se vrátil 20. května 1945.

Poplach – pátrání po anglických důstojnících
Večer 4. června nastal ve městě veliký poplach. Bylo alarmováno německé i naše četnictvo a hasiči, aby pátrali po anglických důstojnících, kteří uprchli ze zajateckého tábora. Také starostové obcí dostali příkaz, aby byly prohledány lesy. Ve vlaku, na silnicích a na všech cestách byly přísné kontroly legitimací. Pátralo se až do neděle 7. června – bez výsledku.

Zlatá svatba
Manželé Karel a Marie Dvorských oslavili dne 17. ledna padesáté výročí svého sňatku. Byli oddání 17. ledna 1893 ve zdejším děkanském kostele a oddával je tehdejší kaplan P. Dvořák.

Zemřelí
Dne 1. dubna zemřel pelhřimovský děkan Msgre. Fr. B. Vaněk v koncentračním táboře v Dachau. Odtud přišlo oznámení adresované „Dvořáková, Pelhřimov č. 8“, v němž se sděluje, že Häftling č.32657 Fr. Vaněk, nar. 15. 7. 1872 zemřel 1. 4. 1943. Zpráva má datum 6. 4. 1943. Jmění Vaňkovo bylo již dříve zabaveno i všechny starožitnosti, jichž nasbíral velké množství. Nesmělo být zvoněno ani umíráčkem, ani hrany. Převezení urny do Pelhřimova bylo odepřeno. Dne 15. dubna informoval státní archivář Dr. Fried Reg. Rad. v. Borriese o sbírkách děkana Vaňka a žádal ho, aby věci z našeho kraje byly zde ponechány. Reg. Rad to slíbil a po intervenci u gestapa v Táboře taky splnil, když 29. dubna byly movitosti po děkanovi Vaňkovi nakládány, zakročil s předsedou správní komise plk. v.v. Holým, a tak četné předměty i knihovna byly předány museu. Dne 19. června zemřel městský zahradník František Točík ve věku 47 let. Zesnulý byl znám v celém kraji jako dobrý theoretik i praktik ve svém oboru, který napsal celou řadu odborných pojednání. Má zásluhu o zkrášlení svého rodného města Pelhřimova, v němž osázel mnohá zákoutí keři a květinami. Květiny byly jeho největší láskou.

Za Letopiseckou komisi: JUDr. Josef Doubek