Dnes je 27.07.2024

Svátek má Věroslav

ikonka pocasi 30°C - zataženo

Pelhřimov

Co prozradily městské kroniky: Stalo se před 70 lety (rok 1953) - 2. díl

Co prozradily městské kroniky: Stalo se před 70 lety (rok 1953) - 2. díl

Vážení čtenáři, v dnešním vydání ještě jednou nahlédneme v městské kronice do zápisů z roku 1953. Město žilo svůj život, ale dotkly se ho i události celostátního významu, konkrétně měnové reformy.

Dětský den
7. června se konal Dětský den. Průvod, který tvořila školní mládež ve cvičebních úborech, dále malé děti - hoši s koloběžkami a dívky s kočárky a panenkami - prošel za doprovodu hudby a stanul na náměstí. Zde vyslechli účastníci projev ředitelky školy A. Hrabětové a několik básniček. Po zahrání hymen odchod na hřiště Spartaku „Marathon“, kde školní mládež předvedla ukázky her a tělovýchovy. 

Běh vítězství
Jako v roce minulém, tak i letos byl pořádán „Běh vítězství“, a to 17. května. Měl se konat před týdnem, ale byl odložen pro citelnou zimu a mnoho sněhu. Start byl na náměstí a dráha vedla ulicemi města. Odpoledne byla na stadionu veselice.

Dožínky
V neděli 30. srpna byla v Pelhřimově okresní dožínková slavnost. Zahájil ji předseda ONV Karel Hrabě, slavnostní projev učinil referent z Jihlavy. Průvod byl tentokrát bez alegorických vozů, účast poměrně malá – venkov zůstal doma, jen JZD byla početněji zastoupena. Na náměstí stánky s různým zbožím a s občerstvením, čemuž účastníci věnovali více pozornosti než projevu referenta. Výzdoba náměstí už nebyla tak nákladná jako dříve. Tribuna před sekretariátem KSČ, na něm zářila rudá hvězda. Na pylonu byl nápis: „Nová měna potrefila kulaky a boháče, bez práce nejsou u nás pro nikoho koláče.“ ONV uspořádal výstavu hospodářských strojů a hospodářského zvířectva. Byly na ní dvě nejlepší dojnice našich ČSSS a JZD a dvě Štejmanovy boudy s pěknými telaty. V předvečer okresních dožínek uspořádala místní posádka na stadionu ohňostroj, který přilákal mnoho diváků. Po něm se tancovalo na tanečním parketu.

Měnová reforma
V sobotu 30. května ohlásil pražský rozhlas měnovou reformu a zrušení potravinových lístků. V neděli přivezla nákladní auta, střežená vojáky, nové peníze do státní banky. Výměna musela být provedena ve dnech 1. - 4. června. U nás bylo šest výměnných středisek: spořitelna, radnice, hotel Záložna, Chrámové družstvo, pošta, berní správa. Pracovníci banky pracovali ve dne v noci, aby včas a řádně zajistili vládní úkol na ně kladený. Po výměně peněz třídili přijaté hotovosti podle jednotlivých druhů a hodnoty, bankovky i mince, kterýchžto bylo několik metrických centů. Dík nadlidské námaze pracovníků státní banky byly u nás všechny práce včas a řádně splněny. Měnová reforma byla provedena, aby bylo odčerpáno nadměrné množství méněcenných peněz, které z větší části ležely nečinně v domácnostech, a aby byla dána lidu měna hodnotná.

Výměně peněz předcházela ve všech obchodech a podnicích inventura všeho zboží i materiálu, neboť pro všechny tyto předměty obchodu byly stanoveny nové ceny v nové měně. Měnovou reformu připravovala vláda tajně, aby se nemohl nikdo chytrácky obohacovat, leč přesto se začalo leccos šuškat - jako už několikrát dříve -  a tu začal pojednou útěk s penězi a překotný nákup zboží, často i nepotřebného. Proto byl několik dní před výměnou zastaven prodej volného zboží. Staré peníze byly vyměněny za nové ve dvojím poměru, a sice 5:1 pro každou osobu za prvních 300 Kčs a další částky byly vyměňovány v poměru 50:1 (1000 Kčs staré měny = 20 Kčs nové měny). Výměna vkladů byla poněkud příznivější: prvních 5000 Kčs v poměru 5:1, dalších 5000 Kč v poměru 6,25:1, dalších 10000 Kč v poměru 10:1 a ostatek v poměru 25:1. Životní pojistky byly zhodnoceny v poměru 20:1. Vázané vklady z r. 1945 byly zrušeny plně.

Volný obchod
S výměnou peněz byly zrušeny i potravinové a jiné přídělové lístky, čímž byl trh až na palivo úplně uvolněn. Ceny zboží byly upraveny jednak v poměru 5:1, jednak upraveny zvlášť s ohledem na ceny volného zboží před výměnou. A tak rodiny, kterým příděly dříve stačily, doznaly jisté újmy. Mzdy pracujících byly upraveny rovněž v poměru 5:1. Rodinám s dětmi byly přiznány vyšší rodinné přídavky. Také sociální a jiné malé důchody byly poněkud zvýšeny. Po výměně peněz značně oživly obchody na několik dní, než totiž lidé utratili vyměněné peníze za zboží, které se jim teď zdálo laciné. Ale horečka brzy přestala, hned po první mzdě v nové měně. Mzda je různá a její výše je odvislá jednak od povahy práce, jednak od výkonnosti. Pro různá zaměstnání jsou zvláštní tabulky hodinové mzdy. Práce pomocné jsou odměňovány 3 - 4 Kč, práce odborné 8 - 10 Kč za hodinu.

Nemocnice
Na jaře bylo započato s adaptací dětsko-kojeneckého oddělení, stavbu prováděl Komunální podnik města Pelhřimova. Od začátku roku bylo připravováno zákonem chystané sjednocení zdravotnictví, v němž nemocnice bude jako lůžková část okresního ústavu národního zdraví (OÚNZ). Sloučení v OÚNZ v Pelhřimově bylo provedeno dnem 1. prosince 1952, a tak nemocnice ztratila charakter samostatného podniku.

Nehodovost
V městě Pelhřimov a jeho nejbližším okolí bylo v tomto roce způsobeno 17 dopravních nehod, při nichž byla jedna osoba usmrcena, 2 těžce a 10 osob lehce zraněno. Z těchto 10 se jedná o 4 případy dětí ve stáří do 15 let. Z uvedených 17 nehod zavinili 11 řidiči bydlící v Pelhřimově. Usmrcen byl Jaroslav Benda, rolník ze Sázavy, dne 31. 8. 1953 na silnici Pelhřimov - Putimov u Nového hřbitova. K usmrcení došlo tím způsobem, že Benda, který jel na motocyklu do Pelhřimova, chtěl předejeti nákladní auto. To však velmi prášilo, takže Benda neviděl do protisměru a přesto začal předjíždět. V tom okamžiku však  v protisměru přijížděl autobus ČSAD, Benda na něj narazil a výsledek - smrt.

Úmrtí
4. září zemřel Václav Vaníček, ředitel měšť. školy v.v., ve věku 72 let. Učil mnoho let na zdejší měšťanské škole chlapecké. Byl to vzorný učitel – přísný a spravedlivý, všichni jeho žáci vděčně vzpomínají.
13. června zemřel v léčebném ústavu pro přestárlé v Podolí u Mělníka Antonín Matějka, bývalý vrchní správce zdejší nemocnice ve věku 84 let. Dále i čestný člen Jednoty divadelních ochotníků „Riegerů, režisér a talentovaný herec, nadšený burcovatel divadelnictví nejen v našem městě, ale i v nejzapadlejších vesničkách okresu.
V tomto roce zemřelo náhle, raněno mrtvicí, více občanů pelhřimovských a dva volili dobrovolnou smrt (1 oběšením, 1 utopením).
Dne 18. července měla pohřeb paní Františka Beranová, zemřela následkem zranění, které jí způsobil rozzuřený beran, když žala trávu u starého hřbitova. Bylo jí 74 let.

Oheň
Dne 6. srpna časně ráno hořelo v ulici Mikuláše z Pelhřimova, kde vznikl požár krátkým spojením ve stodole Václava Švíky. Stodola byla naštěstí ještě prázdná. Uhořeli králíci, slepice a koza. Hasičská pohotovost tentokrát selhala. Žňové hlídky oheň nezpozorovaly, ba ani hlídka na věži o ničem nevěděla.

Autobusy
V březnu byla na náměstí u kašny pořízena tabule, na níž jsou čitelně a přehledně vyznačeny příjezdy a odjezdy autobusů z náměstí. Je to dobrý doplněk autobusových jízdních řádů. Velké tabule o plnění dodávek jednotlivých obcí v okresu, které byly svého času postaveny u kašny, byly z estetických důvodů odstraněny a připevněny na zeď u Rynárecké brány.

Vánoční strom
Jako v letech minulých, tak i letos byl na náměstí postaven vánoční strom republiky. Poprvé zazářil 15. prosince, tentokrát jen žárovkami bílými. Vánoční strom na náměstí má u nás již svou tradici a naši občané, zvláště v posledních letech v něm vidí symbol míru a pokoje. Poslední den v roce odpoledne přijel na saních k vánočnímu stromu na náměstí Děda Mráz. Promluvil k přítomným, hlavně dětem, o své daleké cestě, a pak odjel do Národního domu, kde byla uspořádána besídka pro děti.

Tresty
Koncem května byly provedeny prohlídky v prodejnách Pramen n. p. na náměstí u Prokešů a v Nádražní ulici 
u Paclíků. U Paclíků v domácnosti bylo nalezeno větší množství zboží (90 kg cukru, 17 kg tuku, 5 kg kakaa, 9 kg cukrovinek a různé koření). Paclík byl odsouzen v červenci k 7 měsícům vězení a 10.000 Kč pokuty v nové měně. 
U Prokešů byl výsledek prohlídky negativní.
Zemědělec Antonín Kalina (29 ha) byl potrestán trestní komisí 6 měsíci vězení, poněvadž v r. 1952 nesplnil předepsanou dodávku. Nedodal 8423 l mléka, 2116 ks vajec, 131,9  q  bramborů, 100 kg lněného semene, 2022 kg
hovězího a 1977 kg vepřového masa. Byl vystěhován a jeho majetek zkonfiskován.
Karel Krása, známý hudebník a zpěvák v kostele, zpíval na pohřbu, ač se neměl stýkat s lidmi, poněvadž jeho dobytek měl slintavku a kulhavku. Byl potrestán šestiměsíčním vězení a jeho hospodářství převzalo místní JZD.

Církevní slavnosti
Letos připadly Velikonoce na začátek dubna. O vzkříšení - 4. dubna - nešel již církevní průvod kolem náměstí. Ubíral se z kostela Solní branou kolem Národního domu a kostela, a to dvakrát. Byl studený, nepříjemný vítr a plno prachu. Teprve na Hod boží večer se dostavil drobný déšť, tolik potřebný, bohužel jen krátce trvající.
Svátek Božího těla se slavil, jako už v minulých letech, v neděli a v kostele. Církevní průvod po náměstí už nechodí a oltáře se tedy nestavějí. Svátek Božího těla byl zaveden r. 1246 v Lutichu a papež Urban VI. jej zavedl pro celou církev r. 1264. Odkdy byly stavěny oltáře v Pelhřimově, není známo. Ale jistě byly jiné než ty, které jsme vídali my. Oltář Hostomských (dům vedle spořitelny) shořel r. 1888 a byl nahrazen jiným, oltář u Rokosů (čp. 4) měl podobu kaple a navrhl jej architekt Stanislav Rokos. Průvod býval kdysi velmi slavný. Na náměstí vyjeli hasiči se stříkačkami, bohatě ozdobenými květinami. V čele průvodu byly neseny korouhve, za nimi šly družičky, za nebesy, které nosili obyčejně radní, kráčeli přednostové úřadů v uniformách, veteráni s praporem, hasič v stejnokrojích, později i Orlové v krojích, dále řezníci v krojích se sekyrami a jednotlivé cechy se svými prapory. Studenti s praporem stáli na chodníku od gymnázia k nynějšímu hotelu Slávie, u nich profesoři v uniformách. Při slavnosti se střílelo z hmoždířů, a to když kněz u oltáře uděloval požehnání. Později začal někdejší lesk slavnosti blednout, cechovních praporů v průvodu ubývalo. A dnes jsou prapory cechovní i prapor gymnasiální uloženy v museu a umbela stojí osamocena v kostele v koutě. Umbelu nosili při církevních slavnostech literáti, tj. zpěváci, kteří o rorátech na bočním kůru v kostele spíše mečeli, než zpívali.

Za letopiseckou komisi: Mgr. Rostislav Čech a JUDr. Josef Doubek

Pozn. Použitá fotografie pochází z archivu Muzea Vysočiny Pelhřimov