Co prozradily městské kroniky: Stalo se před 60 lety (rok 1963) - 2. díl

Vážení čtenáři,
mnozí z nás v mládí navštěvovali ZDŠ (Základní devítiletou školu) československo-kubánského přátelství na náměstí Conráda Beníteze v Pelhřimově (na snímku). Tato škola byla dokončena před 60 lety v roce 1963. O dokončení výstavby, slavnostním otevření i o tom, jak vznikly tyto názvy, pojednává dnešní nahlédnutí do městské kroniky a samozřejmě i o dalších událostech, které byly v r. 1963 do městské kroniky zapsány.

Základní devítiletá škola
Nový školní rok 1962/1963 zahájilo žactvo v novém I. školním pavilonu dne 3. září 1962. V respiriu ve II. patře promluvil k žákům pátých až devátých tříd s. Václav Haruda, předseda Měst. NV v Pelhřimově v přítomnosti zástupce školského odboru s. Josefa Valenty a s. Jiřího Cerhána, tajemníka Měst. NV. Škola má 26 tříd; 13 tříd 1. – 5. postupného ročníku a 13 tříd 6. – 9. ročníku umístěných částečně ještě ve staré budově. V novém pavilonu vyučovali žáci tří pátých tříd a jedné čtvrté ve dvou místnostech, ve kterých se střídali na směny. Směnové vyučování probíhalo též ve staré budově ve třech místnostech pro šest tříd.

Celkem bylo zapsáno 936 žáků: na I. Stupni 476 a na II. Stupni 460 žáků. Ze školy odešel s. učitel Josef Jonáš na ZDŠ do Vyskytné, s. Marie Vopálenská na SVVŠ  v Pelhřimově a s. ředitel František Vopálenský přešel 14. 8. 1962 z rodinných důvodů na místo zástupce ředitele a na jeho místo přišel s. Josef Valenta, dosavadní vedoucí odboru školství a kultury ONV. Na školu přišla s. Libuše Vlachová z Pacova. Dále přešel s. Jiří Chadim na školu do N. Rychnova, s. Emilie Loškotová do Sedlčan a s. Marta Filhová do Kroměříže.

Budova bývalého gymnásia byla předána SZTŠ, hlavně se také přestěhovala z bývalých dívčích škol také učňovská škola. V budově býv. dívčích škol se vyučovalo 9 tříd patřících SVVŠ, kteréž byla tato budova předána dnem 1. února 1963, část budovy používá Lidová škola umění. Do konce února 1963 měl být dokončen II. pavilon nové budovy, avšak Pozemní stavby ho připravily pro zpoždění vlivem kruté zimy až k 28. srpnu 1963. Pracovalo se též na spojovací chodbě, která byla v původním projektu bez oken. Rozpočet projektu se zvýšil na 4 906 100 Kč. Největší potíže byly s vodou. Budova byla nejdřív napojena na studnu na louce, kam při nedostatku vody dovážely Pozemní stavby vodu z říčky Bělé do té doby, než okres. hygienik uzavřel školu pro závadu vody na týden. Aby se mohlo pokračovat ve vyučování, byla závada s vodou řešena tak, že byla při škole instalována káď, do níž byla dovážena pitná voda cisternou z Plevnice. Při postavení kádě vyšli škole vstříc zaměstnanci provozu s ředitelem s. Skalským. Na záchody a do tříd byla nošena voda v konvích. V březnu 1963 zapojila Okresní vodohospodářská služba školu na městský vodovod.

Ve všech předmětech usilovali učitelé o to, aby seznámili žáky se závěry XII. sjezdu KSČ a aby využili vyučování k vytváření správného názoru na morální představy o komunismu a socialistickém politickém chápání přesvědčení naší společnosti. Občanská výchova byla svěřována učitelům politicky vyspělým a pedagogicky zkušeným. Pro výuku dějepisu a zeměpisu se využívalo pomůcek, jimiž je škola dobře vybavena, denního tisku, rozhlasu, televize, diafilmů, filmů, magnetofonu. Škola organisovala besedy s předsedou JZD Soutok s. Jirsou, 
se s. Jos. Beranem, o práci KSČ za okupace, se s. Šikýřem o Kubě, se členy VB, s požárníky, s hornickými učni, 
se žáky zeměděl. učiliště v Kamenici n. Lipou. Žáci pomáhali při úklidu města, sebrali 3500 kg papíru, zalesňovali na Křemešníku, pomáhali při výstavbě školy, připravovali oslavy májových dnů, nacvičovali program k MDD. Značná pozornost v politickovýchovném působení školy byla věnována účasti žáků na fyzické práci. Pěstovala 
se na pozemku školním, při sběru brambor, jichž sebrali žáci ze 110 ha, při úpravě okolí školy, kde zřídili žáci 2 hřiště pro odbíjenou, hřiště pro košíkovou, doskočiště, 3 dráhy 50 m pro lehkou atletiku, průlezy pro menší žáky.

Dostavba druhého školního pavilonu
Z počátku roku se Pozemní stavby soustředily na dostavbu druhého školního pavilonu. Nepodařilo se jim dohnat zpoždění, aby byl pavilon odevzdán v květnu 1963, ale stalo se tak za pomoci rodičů při čištění místností 
až 28. srpna 1963.

Byla připravena manifestační slavnost k otevření a pojmenování školy na neděli 1. září 1963. Od 9 hodin vyhrávala na Mírovém náměstí dechová hudba n.p. Agrostroje. V 10 hodin odešel průvod s hudbou z náměstí do prostoru nových škol. Slavnosti se zúčastnila též delegace kubánského velvyslanectví – velvyslanec Dr. Fernando Florez Ibarra, kulturní atašé a náměstkyně ředitele Domu kubánské kultury Michaela Ramirez Catradilla jako tlumočnice a zástupce tiskové agentury Prensa Latina Hugo Coron Davila. Mezi čestnými hosty byl náměstek ministra školství s. Křístek. Po zdravici pionýru pronesl projev předseda Měst. NV v Pelhřimově s. Václav Haruda. Po přivítání hostů z Kuby bylo oznámeno, že náměstí před školními pavilony ponese název po hrdinovi boje proti analfabetismu na Kubě „náměstí Conrada Beniteze“. Nová pelhřimovská škola, na jejímž vybudování 
se podílelo velkou měrou občanstvo našeho města, nese od neděle 1. 9. 1963 hrdý název „Škola československo-kubánského přátelství“, který jí udělilo za dobré pracovní výsledky ministerstvo školství a kultury.

Po projevu velvyslance a po kulturní žákovské vložce byly předány klíče pionýrům, kteří převzali školu do socialistické péče se slibem, že škola zůstane navždy a stále tak krásná, jako je při převzetí. Potom byla škola otevřena veřejnosti k prohlídce. V rámci těchto oslav byl na Mírovém náměstí v týž den ve 13 hodin uspořádán automotoklubem Svazarmu závod motokár jako první ročník ceny města Pelhřimova. Závodu se zúčastnili nejpřednější jezdci Jihočeského kraje – za město Pelhřimov Míla Širůček, zámečnický mistr.

Pamětní odznaky
Sdružení rodičů a přátel školy ZDŠ před otevřením nové školy se prostřednictvím žáků obrátilo k rodičům se žádostí, aby zakoupili tři až pět pamětních odznaků po 2 Kč. Výnosu se použije k úhradě výloh se slavnostním otevřením školy.

Trio foukacích harmonik
Ve čtvrtek 26. června se konala v Kamenici n. Lipou okresní přehlídka STM v hudebních nástrojích a sólovém zpěvu. Cenného úspěchu dosáhlo na této přehlídce trio foukacích harmonik závodu Agrostroje – s. Šoupal, Kubík 
a Vacek, které na kytaru doprovázel s. Haťha a na benžo s. Rotbauer. Trio foukacích harmonik obdrželo od okresní komise čestný diplom za první místo a s. Rotbauer dostal čestné uznání za třetí místo.

Podzimní kulturní program
Městská osvětová beseda v Pelhřimově připravila pro pelhřimovskou kulturní veřejnost program letošního podzimu. Zahajovací akcí bude vystoupení Městských divadel pražských s veselohrou „Idiotka“, v titulní roli s herečkou Jiřinou Bohdalovou. Toto představení se konalo 5. září. Jiřina Bohdalová se líbila, i ostatní spoluhráči obzvlášť Vladimír … Na adresu pelhřimovské veřejnosti však je dlužno říci, že si představení rozhodně zasloužilo většího zájmu občanů.

Sáňkovací dráha
Úvoz od Floriána do Pelhřimova láká milovníky zimních sportů; přicházejí tam hlavně děti, pro které tam Měst. NV zřídil pěknou sáňkovací dráhu. Na své si tam přijdou i lyžaři začátečníci. Jistě je to tak lepší, než vystavovat se strachu při sáňkování na ulicích a spádových silnicích do města, jak to bývalo před 50 lety před rozvojem automobilismu.

Karneval na ledě
TJ Spartak Pelhřimov – krasobruslařský oddíl spolu s komisí pro práci s dětmi při ZV ROH n.p. Agrostroj pořádal v sobotu 9. 2. 1963 na kluzišti za kamenným mostem Dětský karneval na ledě. Karneval by zpestřen vystoupením krasobruslařského oddílu. Vstupné pro masky 1 Kč, pro děti bez masek 2 Kč, pro dospělé 3 Kč. V pondělí 11. února v 19 hod. na pelhřimovském kluzišti se uskutečnil hokejový zápas zaměstnanců ONV versus Pelhřimovští číšníci. Ohlášení v rozhlase uvádělo obě mužstva jako fenomény, kteří zastíní svou hrou nejlepší mužstva kanadská a slibovalo vzrušující podívanou jen pro tvrdé muže a ženy silných nervů.

Úmrtí
Dne 19. prosince 1963 se naše město rozloučilo s nositelem Řádu práce a zasloužilým školským pracovníkem s. Karlem Hrabětem, který zemřel náhle v úterý dne 17. prosince o sedmé hodině ranní ve věku 64 let. Rozloučení se konalo ve 13.30 hod. z budovy Městského národního výboru. Jménem OV KSČ a ONV se se zesnulým rozloučil člen předsednictva OV KSČ a předseda ONV s. Prchal, který ve svém projevu zdůraznil obětavou a neúnavnou práci zemřelého pro stranu a pro společnost. Nad rakví s. Hraběte dále promluvili jeho osobní přátelé, nositel Řádu práce s. Jíra, ředitel školy při dětském domově Julia Fučíka u Počátek a nositel Řádu republiky s. Hons, bývalý předseda KNV v Jihlavě, nyní předseda ONV v Třebíči. Zesnulému na rozloučenou zazpíval pěvecký sbor Záboj a zahrála dechová kapela Agrostroje jeho oblíbenou píseň „Zelení hájové“. Smuteční obřad byl zakončen Internacionálou, po níž se rakev vydala se zesnulým na cestu do Prahy, kde se 20. 12. v 11 hod. ve Strašnickém krematoriu konal za přítomnosti zástupců OV KSČ, ONV, Svazu protifašistických bojovníků, Měst.NV, rodinných příslušníků a přátel zesnulého pohřební obřad.

Dne 20. 8. 1963 oznámila paní Aurora Hrdinová s dcerou Kornelií všem, kteří ho měli rádi, že odešel její manžel 
a otec pan Václav Hrdina, odkud není návratu. Jedná se o syna zakladatele býv. Hrdinovy kartáčovny, kdysi největší továrny na kartáče v býv. Rakousku – Uhersku.

Dne 2. 6. 1963 zemřela paní Kristina Hrubantová, vdova po řediteli školy a býv. starostovi města. Bylo jí 77 let.
V pondělí 5. 8. 1963 se utopil v rybníku Stráž nadějný hoch, výborný sportovec – tenista Pavel Škácha. Chtěl chytit míč, který plaval směrem ke kaberně. Utonulého hledali po dva dny vojáci z Jindř. Hradce a z Pacova, ale marně. Až ve čtvrtek časně ráno vyplaval na povrch hladiny. Vytáhl ho s. Zíka, poštovní zaměstnanec. Jeho nadějného života kromě rodiny, hlavně matky, želeli sportovci – tenisté a na jeho paměť založili tenisový Memoriál Pavla Škáchy.

Letní slavnost na Křemešníku
Letní slavnost na Křemešníku, která se konává každoročně 6. a 7. července, se letos nekonala.

Tři chlapi v chalupě
V roce 1963 bylo často vidět a slyšet v televizi Lubomíra Lipského, pelhřimovského rodáka, herce v Divadle 
S. K. Neumana v Praze – Libni, jako dědu Potůčka ve veselohře Jaroslava Dietla „Tři chlapi v chalupě“. Dne 27. května jeli Jan Skopeček, Lubomír Lipský a Jiří Bednář hrát „Tři chlapi v chalupě“ do Polska do Lodže.

Úspěch pelhřimovských ochotníků
Dramatický soubor Rieger dosáhl v letošním roce dvou významných úspěchů. Na okresním festivalu vyspělých ochotnických souborů, který se konal od 12. do 16. dubna 1963 v Humpolci, získali naši ochotníci za uvedení „Caesara“ první místo před souborem Závodního klubu Zálesí Humpolec a souborem Osvětové besedy z Pacova. Soudruh Vonásek a soudruh Frant. Vítek byli vyhodnoceni jako nejlepší představitelé mužských rolí a s. Vonásek dostal cenu za nejlepší režii. Krajská porota byla přítomna na festivalu a vybrala představení Caesara do krajské přehlídky. I tam slavili členové Riegra úspěchy; protože se jednalo pouze o přehlídku nejlepších souborů, tedy nikoliv o festival, nebyl vyhlašován vítěz. Byly však uděleny celkem 4 ceny, z nichž 3 putovaly do Pelhřimova. Soudruzi Vítek a Vonásek dostali opět uznání za nejlepší mužské herecké výkony, které tito soudruzi měli v rolích Papula a Berky. Soudruh Vonásek i zde dostal cenu za režii a kromě toho dostali pelhřimovští uznání za výpravu.

Za Letopiseckou komisi: JUDr. Josef Doubek