Co prozradily městské kroniky: Stalo se před 30 lety (rok 1993) - 1. díl

Vážení čtenáři, v listování v městské kronice pokračujeme 90. léty minulého století, konkrétně rokem 1993. Život a dění ve městě bylo velmi pestré, prostě „devadesátky“, jak se toto období dnes nazývá.

Osamostatnění obcí
Od 1. 1. 1993 se od Pelhřimova odtrhly a osamostatnily obce Čelistná a Mezná – Vratišov. Referendum o osamostatnění se konalo v Dubovicích 14. 8. 1993. Pro hlasovalo 36 občanů, 6 bylo proti a 3 osoby se referenda nezúčastnily. Od 1. 1. 1994 se Dubovice oddělí. V Pelhřimově bydlí celkem 16840 obyvatel, z toho ve městě 15069 obyvatel a 1771 v místních částech.

Rekonstrukce radnice
Investiční oddělení zajišťovalo rekonstrukci podloubí budovy radnice. Toto podloubí bylo rekonstruováno z části chodby a přízemní kanceláře. Dokončeno bylo v říjnu a celá radnice byla natřena žlutou barvou.

Třetí odboj
Dne 6. 5. 1993 se konala v zasedací síni pelhřimovské radnice malá slavnost. Na svém zasedání městské zastupitelstvo uznalo třetí, protikomunistické odboj a na této slavnosti byly vybraným účastníkům třetího odboje předány pamětní listy a částka 1000 Kč. Na úvod promluvil starosta Jan Tomášek a zhodnotil význam tohoto odboje. Za městský úřad byli dále přítomni místostarosta Valenta a Ing. Marek. Konfederace politických vězňů vybrala ze svých řad sedm občanů, kteří byli v padesátých letech odsouzeni podle zákona 231 na ochranu republiky, trestního zákoníku z roku 1948. Byli to: Anna Musilová, Václav Tyráček, Zdislav Vopálenský, Bedřich Kofroň, Miroslav Peltán, Jan Janů a Josef Škoda.

Starosta vzpomenul i těch, kteří se své rehabilitace nedožili: manželé Špilarovi, otec a syn Kralertovi, Jan Hejda, Alois Hložek, Eduard Povolný, Slavík, Křišta, V. Koch, M. Jindra a paní Růžková. Potom promluvil Josef Škoda, bývalý ředitel ZUŠ. Prohlásil, že nelze zapomenout všechny křivdy a všechno násilí spáchané v minulých čtyřiceti letech, ani je nelze odpustit. Političtí vězňové těžce nesou, že nikdo nebyl potrestán za bezpráví na nich páchané. Dále vzpomínali někteří z přítomných (paní Musilová, pan Tyráček a pan Janů) na to, jak a proč byli pronásledováni a uvězněni. Vzpomínali i na konkrétní pelhřimovské osoby, které jim ublížily. Jednalo se např. o předsedkyni MNV M. Moravcovou, tehdejšího vedoucího kartáčoven apod. Někteří pánové – V. Tyráček, M. Peltán, J. Janů a Z. Vopálenský – se zřekli odměny a věnovali z ní 3000 Kč pelhřimovské nemocnici a 1000 Kč paní Anně Musilové.

Dar Josefa Hatláka městu Pelhřimov
Dne 8. června 1993 dostal městský úřad dopis, ve kterém pan Josef Hatlák, toho času bydlící v Bácovicích, nabídl městu Pelhřimovu obrazy, které vlastní a za to požadoval byt 1+1 v Pelhřimově. Pan Hatlák učinil nejdříve tuto nabídku Jihlavě, ale zde nedošlo k dohodě, tak se obrátil na Pelhřimov. Jedná se o kresby Maxe Švabinského, Brožíka, Havránka, Mařáka a jiných. Odhadní cena těchto obrazů je 411.000 Kč, ovšem prodejní cena je daleko vyšší, asi 1.200.000 Kč. Pan Hatlák se s Maxem Švabinským a dalšími umělci osobně znal a obrazy i starožitnosti sbíral mnoho let. Městský úřad na tuto nabídku přistoupil (po schválení městským zastupitelstvem). Jeden byt pan Hatlák odmítl, další, který se mu líbí, se uvolní do konce roku. Pan Hatlák nebude platit nájem, pouze vodu, teplo apod. Městský úřad mu přislíbil pečovatelku a také zdarma stěhování. Obrazy jsou zatím uskladněny v depozitáři Okresního muzea. Později by se měly stát základem pelhřimovské galerie. Dne 15. 11. se konala vernisáž výstavy těchto obrazů ve výstavních místnostech Šrejnarovského domu (čp 10). Výstavu zahájil starosta Jan Tomášek. Zazpíval pěvecký kroužek Základní umělecké školy. Výstava potrvá 
do 2. 2. 1994. 

Městská policie
Dne 1. 6. 1992 po dlouholeté odmlce byla ve městě Pelhřimov založena městská policie. Byla založena a schválena Městským zastupitelstvem řádně tak, jak to umožňuje zákon ČNR ze dne 4. září č.367/90 Sb. o obcích.
Jednotka o síle čtyř mužů, kterými byli pan Šrůtek Dalibor, pan Máška Josef, pan Kasalý Jiří a pan Javůrek Petr, všichni občané města Pelhřimova. Jako sídlo jim byla přidělena jedna obyvatelná místnost v pronájmu u Městských lesů v ulici Tomáše ze Štítného v Pelhřimově.

Strážníci, jak se tito muži nazývali, používali pro svoji činnost zákon o obecní policii, který jim ukládal oprávnění a povinnosti pro ně ze služby vyplývající. Během roku 1993 bylo k městské policii přijato dalších 13 členů. Byli to: Stejskalová Irena, Hraníček Jaroslav, Král Jaroslav, Baštář Karel, Cirhan Jaroslav, Jelínek Jiří, Košler Ladislav, Jirků Zdeněk, Marszálek Radan, Kváš Luboš, Maťha Miloslav, Strnad Miroslav, Blažek Václav. Bohužel někteří z nich pro náročnost tohoto povolání odešli z řad strážníků: Jirků Zdeněk proto, že nemohl trestat své kamarády, pan Marszálek pro porušení služebního řádu a pan Baštář odešel na vlastní žádost.

Hlavním úkolem strážníků městské policie bylo dohlížet na dodržování obecně závazných právních předpisů 
a vyhlášek o ochraně veřejného pořádku, přispívat k bezpečnosti osob a majetku, dohlížet na dodržování pravidel občanského soužití ve městě.

Do stavu k městské policii byli dnem 1. 2. 1993 vzati i dva strážní psi plemene německý ovčák jménem Bak 
z Freedom CS a Marek. Po prodělání základního výcviku a složení zkoušky základního minima a po udělení osvědčení dle řádu městské policie budou tito psi používáni pro aktivní činnost.

Celkově se městská policie těšila i netěšila všeobecnému zájmu obyvatelstva města Pelhřimova a to z důvodu neúplatnosti strážníků a hlavně přísnosti při výkonu jejich povolání. Toto je názor velícího strážníka Dalibora Šrůtka, podle jehož údajů je také sestavena tato stať. Podle průzkumu mezi občany se Městská policie opravdu netěší velké popularitě a sympatiím mezi lidmi. Ne snad pro její přísnost, ale spíš pro její nadřazené chování a také je jich prý zbytečně mnoho.

V listopadu se Městská policie přestěhovala do nové služebny. Je to dům čp. 333 ve Strachovské ulici, který byl zrestaurován nákladem 2 500 000 Kč.    

Krádeže a podvody v Pelhřimově
V tomto roce dochází k novému druhu trestné činnosti – podvodům. V půjčovně si někdo vypůjčí na odcizený doklad věc, kterou již nevrátí. Jedná se hlavně o videokazety, videokamery, přehrávače a horská kola.
V prosinci došlo také k velkému nárůstu krádeží v samoobsluze Perla. Krade většinou učňovská mládež, ale také dospělí. Obvykle jsou to lidé, kteří nejsou sociálně slabí a u kterých by to nikdo nepředpokládal. Jedna žena si naskládala do tašky zboží o celkové ceně 800 Kč. Dochází také ke krádežím aut. Většina odcizených aut zdejších občanů byla nalezena. Avšak tři vozy cizinců, které byly ukradeny před hotelem Rekrea, nalezeny nebyly. Jedná se o dva vozy Audi Rakušana a Němce v hodnotě přes 2 mil. Kč a škodovku slovenského občana. 
Největší krádež byla spáchána před budovou pošty, kde byla přepadena a okradena žena nesoucí výplaty v částce 111 000 Kč. Pachatel nebyl vypátrán.

Bomba na městském úřadě
Rozšířil se také počet poplašných zpráv s oznámením, že v některé budově je ukryta bomba. Tak například musel být evakuován 22. 9. 1993 pelhřimovský Městský úřad. Jakýsi muž totiž telefonicky oznámil uložení bomby v kanceláři starosty. Ten byl v té době v Holandsku. Samozřejmě se jednalo o planý poplach, ale ten stál čas
i peníze. Viníkem byl 43letý muž ze Zdic přechodně bydlící v Pelhřimově.

Srážka koní a piva
K vážné dopravní nehodě došlo 11. srpna na křižovatce u hotelu Rekrea. Mladý řidič polského kamionu, který převážel koně, se srazil s nákladním automobilem vezoucím náklad lahvového piva. Majitelka koní, polská státní příslušnice, která byla u koní, utrpěla těžké zranění. Pivo teklo proudem a rozbité lahve se druhý den zahrnovaly do země na přilehlém pozemku. 

Ekologická nehoda
V polovině ledna došlo k ekologické nehodě, když na Pražské ulici vytekla z tanku na korbě nákladní Avie 31% kyselina chlorovodíková. Na silnici vytekl celý obsah, tedy 540 kg této chemikálie. Díky rychlému zásahu požárníků se podařilo postup kyseliny, která stékala k centru města, zastavit. Do kanalizace vyteklo jen minimální množství nebezpečné látky.  

Křemešník
Dne 18. 1. 1993 byl po několika měsících opět otevřen hotel Křemešník. Od Jednoty Kamenice nad Lipou ho koupila Česká tábornická unie a další mládežnické a dětské organizace – Český junák, Liga lesní moudrosti, YMCA a YWCA. Česká tábornická unie má svoji základnu na zdejší Sluneční pasece. Také v Pelhřimově má ČTU asi třicet členů. Jako klubovnu jim zatím zastupitelstvo přidělilo dům čp. 349 ve Strachovské ulici, který však leží v demoličním pásmu. Český junák má svou klubovnu v domě u Jihlavské brány.

K atraktivnosti Křemešníka přispěje nově otevřená rozhledna. Je to po 60ti letech první rozhledna, kterou 
v republice vybudoval Klub českých turistů, ovšem za finanční pomoci armády, různých firem i jednotlivců. S uvedením rozhledny do provozu však byly potíže, které se vlekly půl roku. O velké křemešnické pouti byla rozhledna slavnostně otevřena, ale pouze na tento den, protože referát životního prostředí MěÚ v Pelhřimově stanovil, že zde musí být vybudováno parkoviště a toalety. Když v tomto ohledu došlo k dohodě, objevil se další problém. Provoz zakázal Obecní úřad v Horní Cerekvi, který stavbu povoloval. Pracovníkům tohoto úřadu se zdálo, že železné schody na rozhledně jsou příliš úzké, a proto nebezpečné. A to přesto, že celý projekt a posléze i stavba byly schváleny kompetentními úřady. Byly tedy všechny shody předělány a v polovině prosince 1993 bylo kolaudační řízení uzavřeno. Konečně se tedy budou návštěvníci moci těšit z krásného výhledu. 

Bučkovi štamgasti
Dne 26. 2. se již počtvrté sešli na parkovišti u obchodního domu Vysočina bývalí „Bučkovi štamgasti“. Vzpomínají při soudku piva výročí demolice známé pelhřimovské hospody (na snímku).

Za letopiseckou komisi: Mgr. Karel Kratochvíl a JUDr. Josef Doubek

Použitá fotografie: archiv Kulturních zařízení města Pelhřimova