Dnes je 13.07.2024

Svátek má Markéta

ikonka pocasi 18°C -

Pelhřimov

Chci, aby aplikace VYPIŠ SE! byla anonymní, tvrdí Nikola Kaňková

Chci, aby aplikace VYPIŠ SE! byla anonymní, tvrdí Nikola Kaňková

Na pódium kulturního domu Máj si v lednu přišla pro Cenu města Pelhřimova i studentka třetího ročníku obchodní akademie Nikola Kaňková. Cenu získala za vítězství v soutěži STARTupUJ na Vysočině v kategorii plánovaný inovativní podnikatelský projekt, kterým byla aplikace „VYPIŠ SE!“. Kromě tohoto počinu je i dobrovolníkem v domově pro seniory, organizuje šachové turnaje a provádí v kostele Nejsvětější trojice 
na Křemešníku.

Co si máme představit pod soutěží STARTupUj? 
Soutěž se koná jednou za dva roky. Je určena pro studenty, začínající podnikatele nebo pro lidi s podnikatelským záměrem. Nejvíce se hodn-otí originalita, poté inovativnost, prostor pro další růst, realizovatelnost, prezentace a vztah k sociálnímu a enviromentálnímu prostředí. V prvním kole si agentura CzechInvest vybere ty nejzajímavější projekty. Pokud je projekt vybrán, ve druhém kole ho musíte prezentovat před zástupci z agentury a tady na Vysočině i před zástupci z Vysoké školy polytechnické, Kraje Vysočina a Krajské hospodářské komory. 

Spolu s kamarádkou jste vyhrály. Co jste získaly jako cenu?
Vyhrály jsme hlavní cenu v kategorii plánovaného projektu, kterou bylo třicet tisíc korun na investici do začátku. Dále jsme získaly čtyři hodiny mentoringu a poradenské služby od agentury CzechInvest a další věcné ceny od partnerů a sponzorů. Kamarádka už se na projektu podílet nechce, takže pokračuji sama, ale mám podporu doma i od agentury. S ní jsem v kontaktu, společně hledáme způsoby a řešení pro realizaci.

Vraťme se ještě k samotné soutěži. Kdy se zrodila myšlenka se do ní přihlásit?  
Začátkem října minulého roku dostala kamarádka ve škole úkol, aby vypracovala nějaký ekonomický záměr. Nevěděla si s ním rady a protože jsem na ekonomickém lyceu, požádala mě o pomoc. Navrhla jsem jí myšlenku na aplikaci, kde by se zájemci mohli anonymně vypsat ze svých starostí. Koncept této aplikace vznikl, ještě když jsem byla na základní škole. Jí se to líbilo a tak si tu myšlenku propůjčila. Postupně, když jsem to rozpracovávala na papír, začala jsem přemýšlet nad různými detaily. Jak by to mohlo fungovat, co bychom k tomu potřebovaly, o průzkumech trhu, prezentacích a tak dále. Vypracovaný úkol měl ve škole úspěch a doporučili nám se přihlásit do soutěže.

Zmínila jste, že myšlenku na aplikaci nosíte v hlavě už od základní školy. Jak vás napadla? 
Vždycky jsem se zajímala o psychologii, jak to vlastně funguje, co všechno se v mozku děje a podobně. Byla za tím zvědavost a také touha pomoci. Vím, že hodně lidí má svoji osobní, nazvěme to třeba „nepohodu“, ale nemají důvěru se někomu svěřit, nebo zažili zklamání, když se svěřili. Někteří se stydí si o pomoc říci nebo mají strach, že jim nikdo nebude věřit nebo se jim vysměje. Toto jsem začala vnímat již na základní škole a začala si všímat věcí, které se většinou přehlíží. Být tady opravdu pro tyto lidi, vytvořit něco, co by mohlo pomáhat. To bylo pro mě hlavní.  

Jak by měla aplikace po dokončení fungovat?
Zatím jsem opravdu na začátku. Momentálně je tam takové to know-how, takže o tom moc mluvit nechci. Cílem je, aby  aplikace opravdu působila jako podpora pro budoucí uživatele. Aby jim „podala“ pomocnou ruku, když budou mít nějaký problém a budou ho chtít řešit. Nebo pokud by se chtěli informovat o duševních problémech, poruchách, duševní hygieně a prevenci. Mělo by to být místo, kde se bude člověk moci otevřít, bude mu příjemně a kde mu můžeme i pomoci. Pro mě je prioritou, aby se zachovala anonymita. 

Kdo bude cílovou skupinou?
V prvopočátku jsem chtěla, aby to bylo hlavně pro studenty. Momentálním cílem je, aby to fungovalo i pracující lidi a výhledově se chci zaměřit i na seniory. Snahou je obsáhnout celé věkové spektrum, zkrátka všechny lidi, kteří potřebují  pomoci. Podle některých průzkumů až 83 % obyvatel 
s nikým nesdílí své problémy. 

K seniorům máte blízko i díky vaší dobrovolné činnosti v domově pro seniory. Jak jste se k ní dostala?
Jak jsem se zmínila, zajímám se o psychologii a jsem studentkou obchodní akademie. Tuto školu jsem si vybrala kvůli zaměření na sociální činnost v rámci ekonomického lycea. Během studia chodíme do domova pro seniory pomáhat. Ať už během různých olympiád, nebo jsme byli v divadle, když se předávaly ceny univerzity třetího věku. Mimo školu se dobrovolnictví nevěnuji. Jen pomáhám s pořádáním šachových turnajů, soustředění či putování za pohádkou.


To máte zajímavý koníček. Hrajete šachy dlouho? 
Šachy hraji od školky. Stále se jim věnuji, ale už ne závodně. Teď se zabývám hlavně organizováním akcí. Osmnáctého května se bude v Pelhřimově konat osmý ročník turnaje „O Pelhřimovského pěšce“, který pořádá místní šachový oddíl a já jsem v organizačním týmu. Jedná se o přátelský turnaj pro všechny šachové nadšence. 

Jak jinak vyplňujete volný čas?
Od května budeme v rámci brigády s bratrem zajišťovat komentované prohlídky na Křemešníku. Zpočátku jen o víkendech, o prázdninách pak i ve všední dny. Jinak se zajímám i o kriminalistiku, historii, ráda čtu a je toho více. Zmínila jsem to nejpodstatnější.

Jaké máte plány do budoucna?
Určitě bych chtěla dotáhnout aplikaci do konce, aby fungovala a splňovala všechny cíle, které jsem si dala. Ráda bych studovala vysokou školu, kvůli větší možnosti na uplatnění. Jakou si vyberu, ještě nevím. Zvažuji studium psychologie, láká mě i práce u policie. Po studiu bych se ráda vrátila do Pelhřimova. Je to krásné město a zatím tady chci zůstat. Uvidím, co mi čas přinese. Třeba se to ještě změní. 

Iva Pacnerová