Chceme vrátit děti k pohybu, říká zakladatelka Běhu pro úsměv

V sobotu 23. května se malí i velcí postaví na start už 12. ročníku Běhu pro úsměv. Akce, která spojuje sportovní výzvu, překonávání vlastních limitů a pomoc tam, kde je potřeba. O smyslu běhu, fungování nadace i letošních novinkách jsme si povídali se zakladatelkou akce Michaelou Tulachovou.

Než se dostaneme ke sportovní části, pojďme se zastavit u té charitativní. Právě ta stála u zrodu celého běhu, je to tak?
Ano. Vzniklo to především z mé dlouhodobé práce v oblasti zdravého životního stylu. Několik let jsem již podnikala v tomto oboru a zároveň jsem začala přednášet o výživě na základních i mateřských školách. Právě tam jsem si začala všímat, že stále více dětí má problémy s obezitou a nedostatkem pohybu. To mě přivedlo k myšlence založit nadační fond tady v Pelhřimově, který by děti systematicky podporoval a motivoval ke zdravějšímu životnímu stylu. 

Běh pro úsměv je důležitým zdrojem financí pro nadační fond. Kam prostředky v uplynulých letech směřovaly?
Ze začátku jsme se soustředili především na základní školy. Vybavovali jsme tělocvičny, pořídili koloběžky do mateřských školek v Pelhřimově, podpořili děti z dětského domova v Senožatech pobytem na horách a zakoupili jim vybavení do posilovny. Do škol jsme také zajišťovali pitný režim – tehdy ještě nebylo běžné, že mají děti k dispozici vodu zdarma.

To ale podle všeho nebyl konečný cíl…
Přesně tak. To, o čem jsem mluvila, byl spíš základ. Teď chceme jít o krok dál – a právě to bych ráda, aby zaznělo i v novinách. Sešli jsme se na radnici s lidmi, kteří mají k běhu a pohybu dětí nejblíž, a poprvé se do debat zapojil i můj manžel, z čehož mám velkou radost. Shodli jsme se na tom, že je potřeba zaměřit se hlavně na starší děti. Zatímco děti v mateřských školách a na prvním stupni jsou pro pohyb přirozeně nadšené, na druhém stupni už zájem výrazně klesá. Když se dnes v osmé třídě zeptáte, kdo chodí do kroužku, zvedne ruku jen málokdo.

Jak chcete tuto situaci změnit?
Naším cílem je dostat do základních škol systém, ve kterém by si děti na druhém stupni mohly povinně vyzkoušet různé kroužky a sportovní aktivity, které v Pelhřimově fungují. Trenéři a vedoucí kroužků by dopoledne nabídli krátké ukázky přímo ve školách či u nich v klubu. Dítě si pak může říct: Tohle mě baví, to jsem ani nevěděl, že tady existuje, a najít si cestu k pravidelnému pohybu. Právě to je teď hlavní cíl nadace.

Běh jste založila, ale dnes už na jeho organizaci nejste sama. Kdo tvoří tým kolem vás?
Naštěstí už na to nejsem sama. Kdybych byla, běh by dnes už neexistoval – a nejspíš ani nadace. V roce 2022 byl můj syn vážně nemocný a já jsem tehdy chtěla s během skončit. Vzalo mi to veškerou sílu a měla jsem pocit, že na to zůstávám sama. Zavolala jsem proto místostarostovi Karlu Kratochvílovi, že končím. On ale okamžitě kontaktoval pana Skořepu a pana Mocka a společně mi nabídli pomoc. Díky nim dnes běh i nadace fungují dál. Nebýt tehdejšího telefonátu, bylo by už dávno po všem.

Jak konkrétně se do organizace zapojují sportovní kluby, zejména lyžaři a atleti?
Většinu věcí před samotným závodem si až do května zajišťuji sama – propagaci, plakáty, partnery, dary. Jakmile se ale blíží samotný běh, přebírají hlavní organizační roli právě oni. Společně s panem Mockem a panem Skořepou řeší logistiku, přípravu tašek, čipy, rozdělení lidí do stanů, značení tratí i organizaci přímo v den závodu. Právě to je klíčové a funguje to skvěle.

Pojďme ke sportovní části. Vrcholem programu bude opět půlmaraton?
Ano, půlmaraton se poběží po stejné trase jako loni. Stejně tak pětka i desítka mají schválené a přesně změřené tratě. Půlmaraton je bezpochyby velkou výzvou – vzhledem k profilu patří k nejtěžším v okolí, možná i v rámci celé republiky.

Pro koho jsou určené kratší tratě?
Pětikilometrovou trať zvládají podle mých zkušeností i děti často společně s rodiči – a někdy jsou dokonce rychlejší než oni. Desetikilometrová trasa je ideální pro ty, kteří si ještě netroufnou na půlmaraton, ale pět kilometrů je pro ně málo. Je to jedno kolo s převýšením, takže si člověk opravdu sáhne na dno. Právě v tom je její kouzlo. Nejkratší tratě jsou pak určené především dětem, aby si mohl zaběhnout opravdu každý.

Máte představu, kolik lidí by se letos mohlo postavit na start?
Očekávání si už raději moc nedělám. Každý rok doufám, že účast bude o něco vyšší, ale často do toho zasáhne počasí. Největší radost mám z lidí, kteří se vracejí opakovaně. Když vidím stejné tváře a běžce, kteří už mají doma několik medailí z Běhu pro úsměv, vím, že je závod baví. Vědí, že nejde o komerční akci, ale o rodinný, pelhřimovský závod s jasným cílem – podporou místních dětí.

Startovné je možné zakoupit už od února. Proč se vyplatí s přihlášením nečekat?
Protože teď je startovné nejlevnější. Letos jsme navíc nastavili vůbec nejnižší startovné v historii závodu. Zrušili jsme povinné tričko a jeho cenu odečetli – začínáme tak zhruba na 150 korunách u dětí a 400 korunách u dospělých.

A co ti, kteří běžet nechtějí, ale dorazí kvůli atmosféře?
Letos chceme výrazně oživit samotné náměstí. Dostanou prostor místní sportovní kluby, které budou prezentovat své možnosti pro děti. Oslovíme kluby z loňska a rádi bychom přidali další. Doprovodný program jsme tentokrát zjednodušili. Na pódiu vystoupí pouze En.dru a Nasty, kteří budou celý den moderovat. O to víc ale chceme zaplnit náměstí samotné – chybět nebudou skákací hrad a další aktivity pro děti i rodiče.

Kamil Vaněk